Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné: Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinné: G. S., pro vymožení částky 10 336 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 EXE 10061/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 EXE 10061/2025, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov, se sídlem v Přerově, Komenského 38, požádal dne 8. 1. 2025 Okresní soud v Ostravě o pověření k provedení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 10 336 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2021, č. j. 38 C 14/2021-16.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 1. 2025, č. j. 51 EXE 10061/2025-26, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a ustanovení § 11 odst. 1 a 3 a § 105 odst. 1 a 2 o. s. ř. uvedl, že povinné bylo v nalézacím řízení doručováno na adresu v obvodu působnosti Okresního soudu v Ostravě (viz shora). Povinná, jež je státní příslušnicí XY, není v současné době evidována v žádném základním registru obyvatel a nemá na území České republiky evidován žádný druh pobytu cizince. V období od 2. 10. 2013 do 30. 6. 2016 měla nahlášen pobyt na adrese XY.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z tohoto ustanovení vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinné podle § 45 odst. 2 exekučního řádu chybějí, Nejvyšší soud - vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení - rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Ostravě, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.
Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Ostravě tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 3. 2025
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu