Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci oprávněné PARIS, společnost s ručením omezeným, IČO 45278032, se sídlem v Praze 1, Národní 416/37, zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 365/4, proti povinné VILA BELLA s.r.o. v likvidaci, IČO 27441814, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1071/17, za účasti K. K., zastoupené Mgr. Kamilou Roučkovou, advokátkou se sídlem v Roudnici nad Labem, Mlýnská 298, pro 8 780 145,35 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 49 EXE 1733/2018, o dovolání Kateřiny Kluchové proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2024, č. j. 70 Co 383/2024-584, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Malý, JUDr. Jiří Doležílek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 635/2025.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 6. 9. 2024, č. j. 49 EXE 1733/2018-561, odmítl návrh povinné na zastavení exekuce ze dne 17. 8. 2023 (výrok I) a odmítl návrh K. K. na zastavení exekuce ze dne 20. 7. 2023 (výrok II).
2. K odvolání povinné a K. K. Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 25. 10. 2024, č. j. 70 Co 383/2024-584, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala K. K. (dále i „dovolatelka“) dovolání.
4. Následně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 24. 3. 2025 namítla podjatost „proti složení senátu, který by měl rozhodovat o dovolání“ ve věci vedené pod sp. zn. 21 Cdo 635/2025. Námitku odůvodnila vážnými pochybnostmi o objektivitě a nezávislosti rozhodujícího senátu, který se v minulosti v žádném z jejích případů nevypořádal s jejími námitkami, a přispěl tak k tomu, že došlo k porušení jejích vlastnických práv, čímž byla zásadním způsobem narušena její ústavní práva. Dodala, že rozhodnutí tohoto senátu vedlo k nezákonné dražbě jejího majetku, což jí způsobilo značnou finanční a morální škodu.
5. K rozhodnutí o dovolání je v souladu s platným rozvrhem práce Nejvyššího soudu příslušné soudní oddělení 21 a v jeho rámci senát ve složení JUDr. Pavel Malý, JUDr. Jiří Doležílek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. Všichni členové senátu shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou jim známy ani jiné okolnosti, pro které by byli z projednání a rozhodnutí uvedené věci vyloučeni.
6. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
7. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
8. Podle § 14 odst. 2 o. s. ř. u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
9. Podle § 14 odst. 3 o. s. ř. z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
10. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
11. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
12. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavněprávní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017, rozhodnutí dostupná na www.nsoud.cz).
13. Soudci, jejichž podjatost dovolatelka namítá, neprojednávali ani nerozhodovali věc u soudů nižšího stupně, nejde ani o řízení o žalobě pro zmatečnost. Dovolatelka spatřuje důvod vyloučení všech členů příslušného senátu Nejvyššího soudu z projednání a rozhodnutí věci v jejich postupu a rozhodování v jiných řízeních, kterých se účastnila. Postup soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech však zákon jako důvod vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci výslovně vylučuje v § 14 odst. 4 o. s. ř. (k námitce podjatosti odůvodněné okolnostmi, které za nezpůsobilé označuje přímo zákon, viz také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
14. Příslušný senát Nejvyššího soudu proto rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Malý, JUDr. Jiří Doležílek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve výroku označené věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu