Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců a) P. D., b) N. D., c) D. D., d) H. D., e) J. D., f) J. D., všech zastoupených JUDr. Kateřinou Henychovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 672/14, proti žalovaným 1) J.A. D., zastoupenému Mgr. Janem Dohnálkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou 2339/19, 2) M. D., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, o určení vlastnického práva k nemovité věci, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 13 C 319/2020, o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2025, č. j. 26 Co 16/2025-521, o návrhu žalovaného 1) na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2025, č. j. 26 Co 16/2025-521, takto:
Právní moc výroku I rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2025, č. j. 26 Co 16/2025-521, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaného 1) podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 10. 2024, č. j. 13 C 319/2020-391, určil, že žalovaný 2), M. D., je vlastníkem bytové jednotky číslo XY, umístěné v budově č. p. XY, XY, XY na pozemku parc. č. XY v obci a katastrálním území XY a vlastníkem přináležejícího spoluvlastnického podílu o velikosti 51/1972 na společných částech domu a pozemku – dále „bytová jednotka“ (výrok I) a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobcům k rukám jejich zástupkyně náklady řízení ve výši 61 195,46 Kč (výrok II).
2. Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 13. 5. 2025, č. j. 26 Co 16/2025-521, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok první rozsudku odvolacího soudu) a ve výroku II jej změnil tak, že žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobcům k rukám jejich zástupkyně náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 28 915,45 (výrok druhý rozsudku odvolacího soudu). Žalovaným rovněž uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobcům k rukám jejich zástupkyně náklady odvolacího řízení ve výši 24 280 Kč (výrok třetí rozsudku odvolacího soudu).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalovanému 1) (dále rovněž „dovolatel“) dne 13. 6. 2025 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 24. 6. 2025. Dovolatel obsahově vymezuje přípustnost dovolání jednak hlediskem potřeby řešit právní otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu – dle mínění dovolatele – dosud neřešenou (rozpor právního jednání – odvolání daru – s korektivem dobrých mravů) a dále hlediskem odklonu odvolacího soudu od označené judikatury Nejvyššího soudu při řešení otázky naléhavého právního zájmu žalobců na navrhovaném určení vlastnického práva žalovaného 2). Žalovaný 1) ohlašuje uplatnění dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci. V samostatném podání dovolatel navrhl odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnil tvrzením o závažném ohrožení na jeho právech, k němuž dojde v případě, že po 16. 7. 2025 bude podle rozsudku odvolacího soudu proveden vklad vlastnického práva žalovaného 2) do katastru nemovitostí (vkladové řízení je vedeno u příslušného katastrálního úřadu pod sp. zn. V-3304/2025-607). Vzhledem k tomu, že žalobci mají proti žalovanému 2) dosud neuspokojenou pohledávku ve výši 1,8 miliónů Kč, přistoupí neprodleně po rozhodnutí o vkladu vlastnického práva k exekuci, čímž žalovaný 1) přijde o majetek v hodnotě cca 2 milióny Kč. Odklad právní moci se právního a majetkového postavení žalobců nijak nedotkne, neboť ti jsou zajištěni a na výtěžku exekuce z prodeje (dražby) bytové jednotky nejsou nijak závislí.1.
2. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
3. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad právní moci ve smyslu § 243 písm. b) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), dovolatel je vážně ohrožen ve svých právech, podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř., a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
4. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost ohrožení posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozby zřejmá přímo z obsahu spisu.
5. Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud rekapituluje, že dovolání žalovaného 1) nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podal je žalovaný 1) jako účastník řízení, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř.
6. Samotnou závažnost ohrožení svých práv dovolatel spojuje s povolením vkladu vlastnického práva žalovaného 2) do katastru nemovitostí, k němuž má aktuálně dojít. V důsledku rozhodnutí o vkladu vlastnického práva ve prospěch někoho jiného než dovolatele, jenž je jako vlastník bytové jednotky zapsán v katastru nemovitostí, mohou být práva žalovaného 1) závažně ohrožena. Bude tím totiž vytvořen předpoklad, aby se žalobci, jež jsou vůči žalovanému 2) nositeli pohledávky z titulu náhrady nemajetkové újmy, domáhali jejího uspokojení z majetku žalovaného 2), tedy i exekucí postihující bytovou jednotku. I když k obraně proti výkonu rozhodnutí (exekuci) by mohl dovolatel využít institutu excindační žaloby (§ 267 o. s. ř.), k účinnému zajištění právní jistoty všech účastníků řízení lépe poslouží časově bližší procesní opatření v podobě rozhodnutí o odkladu právní moci dovoláním dotčeného rozsudku, jenž je vkladovou listinou ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) a § 17 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).1.
2. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalovaného 1) na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2025, č. j. 26 Co 16/2025-521, jako opodstatněnému vyhověl [§ 243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 7. 2025
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu