Plný text
23 Cdo 1127/2020-214
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně HEATON k.s. se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 332/14, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 26206285, zastoupené JUDr. Martinem Janákem, advokátem se sídlem v Plzni, Sedláčkova 212/11, PSČ 301 00, proti žalované GALMED a.s. se sídlem v Ostravě, Těšínská 1349/296, Radvanice, PSČ 716 00, identifikační číslo osoby 47672145, zastoupené JUDr. Martinem Abrahamem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 3/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019, č. j. 3 Cmo 34/2019-176, takto:
I. Řízení o dovolání žalované se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud napadeným rozsudkem zamítl návrh na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, potvrdil rozsudek pro uznání Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2018, č. j. 15 Cm 3/2018-131, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud se ve věci samé ztotožnil se soudem prvního stupně, že v řízení byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 114b odst. 1 a 5 ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním s tím, že považuje dovolání za přípustné podle § 237 o. s. ř. pro vyřešení otázek procesního práva, zda nastává fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. v případě, že již v žalobě je vyjádřen výslovný nesouhlas žalované s uplatněnými nároky a soudu je z dalších okolností známo, že účastníci řízení spolu vedou jednání o mimosoudním řešení sporu, a zda je vyloučeno vydání rozsudku pro uznání z důvodu, že nároky uplatňované žalobou nebo některý nich jsou v rozporu s kogentními ustanoveními právních předpisů České republiky a přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a Ústavního soudu vyjádřené v žalovanou citovaných rozhodnutích. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V průběhu dovolacího řízení žalovaná svým podáním ze dne 12. 3. 2020 vzala své dovolání zcela zpět.
Proto Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
O vrácení přeplatku zaplaceného soudního poplatku za dovolání rozhodne soud prvního stupně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2020
JUDr. Zdeněk Des předseda senátu