Plný text
23 Cdo 1250/2023-405
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně JUDr. Mgr. Martiny Jinochové Matyášové, se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 453/5, identifikační číslo osoby 72657111, insolvenční správkyně dlužníka STZ a.s., v konkursu, se sídlem v Ústí nad Labem, Žukovova 100/27, identifikační číslo osoby 27294099, zastoupené Mgr. Martinem Heřmánkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 891/5, proti žalované Spolku pro chemickou a hutní výrobu, akciové společnosti, se sídlem v Ústí nad Labem, Revoluční 1930/86, identifikační číslo osoby 00011789, zastoupené Mgr. Tomášem Troupem, advokátem se sídlem v Praze 3, Velehradská 88/1, o zaplacení 200 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 264/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 11. 2022, č. j. 17 Co 19/2022-331, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení z majetkové podstaty dlužníka částku 150 766 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozsudek ze dne 6. 10. 2021, č. j. 34 C 264/2019-237, kterým Okresní soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu o zaplacení 200 000 000 Kč s příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 454 097,27 Kč (výrok I), a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení žalované ve výši 379 176,49 Kč (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně v rozsahu jeho výroku I) podala žalobkyně včasné dovolání.
Žalovaná navrhla podané dovolání odmítnout, případně zamítnout.
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 31. 1. 2024 vzala žalobkyně dovolání v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“.
Jelikož žalobkyně vzala dovolání zcela zpět Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná postupovat podle § 203 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.