Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně D. K., zastoupené Mgr. Tiborem Stano, advokátem se sídlem v Táboře, Husovo nám. 529/6, proti žalované SBS DŘEVOSTAVBY, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Francouzská 55/52, identifikační číslo osoby 25721283, zastoupené JUDr. Milanem Kocourkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 802/56, o bezplatné odstranění vad, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 195/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, č. j. 62 Co 219/2024-1574, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. 11. 2024, č. j. 62 Co 219/2024-1581, a ze dne 16. 4. 2025, č. j. 62 Co 219/2024-1621, takto:
Vykonatelnost výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, č. j. 62 Co 219/2024-1574, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. 11. 2024, č. j. 62 Co 219/2024-1581, a ze dne 16. 4. 2025, č. j. 62 Co 219/2024-1621, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 18. 4. 2024, č. j. 16 C 195/2011-1506, uložil žalované povinnost bezplatně odstranit vady díla (stavby budovy č. p. XY, rodinný dům, jež je součástí parcely st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, v obci a části obce XY, k. ú. XY, dále jen „stavba rodinného domu“) spočívající v praskání růžků střešních tašek, a to výměnou střešního pláště (krytiny) a přitom dodržet předepsané dilatační spáry mezi jednotlivými taškami a pokládku krytiny provést přesně podle Technologického postupu výrobce tašek a Pravidel pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy ve lhůtě 8 měsíců od právní moci rozsudku (výrok pod bodem I); zamítl žalobu ohledně povinnosti žalované provést opravu střechy, a sice v ohybu přesahu krovu, a to výměnou nosné střešní konstrukce tak, aby nevznikly žádné průhyby a tašky pak mohly být položeny na rovnou střešní konstrukci střešního pláště, jak vyžadují Pokyny výrobce tašek i Pravidla pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy; v rozteči laťování pro pokládku tašek, a to kompletním přelaťováním střešní nosné konstrukce při dodržení Pokynů výrobce tašek i Pravidel pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy; v nedodržení minimální velikosti větracího průřezu pod taškovou krytinou, a to zvýšením tloušťky kontralatí tak, aby byla dodržena ČSN a Pokyny výrobce tašek i Pravidla pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy; v průhybu krovu nad povolenou mez, a to výměnou nosné střešní konstrukce za dostatečně naddimenzovanou tak, aby nevznikly žádné průhyby a tašky pak mohly být položeny na rovnou střešní konstrukci střešního pláště, jak vyžadují Pokyny výrobce tašek i Pravidla pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy (první část výroku pod bodem II); dále zamítl žalobu ohledně povinnosti žalované bezplatně odstranit tam specifikované estetické vady na dřevěném obložení štítu stavby rodinného domu (druhá část výroku pod bodem II); rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem III); uložil povinnost zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na náhradu nákladů řízení žalobkyni částku ve výši 122 497,88 Kč (výrok pod bodem IV) a žalované částku ve výši 72 497,88 Kč (výrok pod bodem V).
2. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I ve znění, že je žalovaná povinna bezplatně odstranit vady díla (stavby rodinného domu) spočívající v praskání růžků střešních tašek, a to výměnou střešního pláště (krytiny) a přitom dodržet předepsané dilatační spáry mezi jednotlivými taškami a pokládku krytiny provést přesně podle Technologického postupu výrobce tašek KM Beta 5/2017 a KM Beta 10/2019 a Pravidel pro pokrývání střech pálenou a betonovou krytinou Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Čech a Moravy z r. 2014 ve lhůtě 8 měsíců od právní moci rozsudku (výrok I); dále jej potvrdil v druhé části výroku po bodem II a ve výroku pod bodem III (výrok II); ve výroku pod bodem IV změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výše nákladů, kterou je žalobkyně povinna zaplatit státu činí 76 413 Kč, jinak jej potvrdil, a ve výroku pod bodem V změnil tak, že výše nákladů, kterou je žalovaná povinna zaplatit státu, činí 26 413 Kč, jinak jej potvrdil (výrok III), jakož i rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV).
3. Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu jeho výroku I napadá žalovaná dovoláním, jež považuje za přípustné, neboť se odvolací soud dle jejího názoru odchýlil od v dovolání specifikované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Současně s dovoláním podává návrh na odklad vykonatelnosti, v němž uvádí, že jí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí závažná újma na jejích právech, a to s ohledem na značnou výši nákladů spojenou se splněním uložené povinnosti, již vyčísluje nejméně na 506 855 Kč. Má za to, že by pro případ jejího úspěchu v dovolacím řízení byl splněním uložené povinnosti (odstraněním vad díla) založen nevratný stav.
4. Žalobkyně se k návrhu žalované nevyjádřila.
5. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2883/2021, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na http://www.nsoud.cz).
7. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Jde-li o rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost k nepeněžitému plnění (provedení prací a výkonů), je třeba posuzovat závažnost hrozící újmy s přihlédnutím ke způsobu výkonu takového rozhodnutí [srov. § 350 o. s. ř. a § 72 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů] a k tomu, do jaké míry lze reparovat důsledky neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce v poměrech povinného (dovolatele), byl-li by v dovolacím řízení úspěšný (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5166/2017).
8. Na podkladě uvedených kritérií Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně (podané účastníkem, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) i objektivně (neplatí pro něj omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.). Přípustnost i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., charakter dovoláním napadeného rozhodnutí umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
9. Nejvyšší soud shledal návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku rovněž důvodným. S ohledem na výši předpokládaných nákladů spojených se splněním uložené povinnosti, možnost opakovaného ukládání pokut ve vykonávacím řízení při neplnění povinnosti, jakož i vzhledem ke skutečnosti, že by pro případ úspěchu dovolatelky v řízení před dovolacím soudem splnění uložené povinnosti založilo fakticky nevratný stav, hrozí v poměrech projednávané věci dovolatelce neprodleným výkonem rozhodnutí či exekuce závažná újma.
10. Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) rozhodl podle § 243 písm. a) o. s. ř., že se vykonatelnost výroku I rozsudku odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 6. 2025
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu