Plný text
23 Cdo 1424/2024-286
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D. a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně RÖSLE GROUP GmbH, se sídlem v Marktoberdorfu, Johann-Georg-Fendt-Straße 38, Spolková republika Německo, zastoupené JUDr. Petrem Holým, advokátem se sídlem v Praze 9, Místecká 567, proti žalované EVROmat a.s., se sídlem v Ústí nad Labem, Tovární 1932/30, identifikační číslo osoby 25448455, zastoupené Mgr. Markem Hejdukem, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o ochranu duševního vlastnictví a ochranu proti nekalé soutěži, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 50/2020, o dovolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2024, č. j. 1 Cmo 84/2023-218, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti měnící části prvního výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2024, č. j. 1 Cmo 84/2023-218, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 9. 2023, č. j. 41 Cm 50/2020-187, zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovaná uznána povinnou zdržet se výroby, nabídky a prodeje výrobku „dešťové svody (část)“ v podobě tam vyobrazené (výrok I); dále zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovaná uznána povinnou sdělit a doložit příslušnými doklady informace tam uvedené (výrok II); dále zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zdržet se užívání tam vyobrazeného označení pro klempířské, zámečnické a železářské zboží (výrok III); a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV).
2. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 14. 2. 2024, č. j. 1 Cmo 84/2023-218, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a II změnil tak, že se žalované ukládá do 3 dnů od právní moci rozsudku zdržet se výroby, nabídky a prodeje výrobku tam vyobrazeného a do 30 dnů od právní moci rozsudku sdělit žalobkyni informace týkající se tohoto výrobku v rozsahu tam uvedeném, ve zbytku požadovaného nároku týkajícího se doložení příslušných dokladů k těmto informacím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II potvrdil (první výrok); dále rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (v části prvního výroku, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně) dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že jí hrozí závažná újma v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí. Uvedla, že má za to, že jsou splněny všechny důvody pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti. Výkon napadeného rozsudku by neznamenal pouze zdržení se prodeje v rozsudku specifikovaného výrobku, ale také výrobků bezprostředně souvisejících. Rovněž vykonání povinnosti poskytnout žalobkyni informace by znamenalo poskytnout svému konkurentovi citlivé informace, které naplňují předpoklady obchodního tajemství, a žalobkyně by tak získala informace využitelné pro oslabení pozice žalované na trhu. Zároveň žalovaná uvedla, že odklad vykonatelnosti není způsobilý zasáhnout do práv třetích osob.
4. Žalobkyně se k návrhu žalované nevyjádřila.
5. Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o. s. ř.), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
7. Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
8. Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1773/2020, a ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021).
9. V projednávané věci se hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalované na jejích právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z návrhu žalované, z dovolání ani z obsahu spisu nepodává.
10. Závažná újma na právech žalované nehrozí pouze proto, že ve věci samé jí byla napadeným rozsudkem uložena povinnost zdržet se výroby, nabídky a prodeje tam specifikovaného výrobku a sdělit žalobkyni informace týkající se tohoto výrobku. Žalovaná žádné další důvody hrozící závažné újmy nad rámec obecného konstatování nepeněžité povahy uložené povinnosti a povahových důsledků jejího splnění (tedy že se bude muset zdržet uvádění sporného výrobku na trh a že bude muset žalobkyni sdělit informace o tomto výrobku) neuvedla.
11. Pouhé tvrzení, že žalobkyně získá požadované informace a že žalovaná nebude moci uvádět sporný výrobek na trh nepředstavuje samo o sobě hrozící závažnou újmu. Není tak splněna podmínka uvedená v ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř., která jedině by (jako výjimka z pravidla) umožňovala Nejvyššímu soudu odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2063/2017).
12. Za této situace Nejvyšší soud návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 3. 2025
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu