Plný text
23 Cdo 1504/2024-444
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně CHANEL S.A.S., se sídlem v Neuilly-Sur-Seine, 135 Avenue Charles de Gaulle, Francouzská republika, reg. č. 301861126, zastoupené JUDr. Jiřím Čermákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Královická 1636/65, proti žalované Notino, s.r.o., se sídlem v Brně, Londýnské náměstí 881/6, Štýřice, identifikační číslo osoby 27609057, zastoupené Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Hutích 661/9, o uložení povinnosti poskytnout informace, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 17/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2023, č. j. 3 Cmo 107/2022-384, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2023, č. j. 3 Cmo 107/2022-384, se zamítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem (v pořadí již druhým) ze dne 8. 6. 2022, č. j. 41 Cm 17/2018-291, uložil žalované povinnost předložit žalobkyni písemné informace o názvech a adresách výrobců, zpracovatelů, distributorů, skladovatelů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů veškerého zboží nesoucího označení CHANEL, jež žalovaná dovážela, skladovala, objednávala, nabízela k prodeji nebo prodávala; a dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za takové zboží, to vše za období od 15. 2. 2015 včetně až do dne, kdy tuto povinnosti splní (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 11. 2023, č. j. 3 Cmo 107/2022-384, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v rozsahu uložení povinnosti žalované poskytnout žalobkyni tam specifikované informace za období od 15. 2. 2015 do 6. 2. 2018 potvrdil, jinak jej změnil tak, že žaloba o uložení povinnosti k poskytnutí informací za období od 7. 2. 2018 do dne, kdy žalovaná tuto povinnost splní, se zamítá (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že vzhledem k uloženým povinnostem jde o nevratné plnění, přičemž výkonem napadeného rozhodnutí by žalované hrozila závažná újma a společenská difamace, jakož i udělení pokut při výkonu rozhodnutí. V doplnění návrhu na odklad vykonatelnosti pak žalovaná dodala, že jí byl doručen dopis žalobkyně, v němž jí žalobkyně sdělila, že jestliže nesplní v napadeném rozsudku uloženou povinnost, zahájí proti žalované vykonávací řízení.
Žalobkyně se k návrhu žalované nevyjádřila.
Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1773/2020, a ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021).
Jedním z předpokladů rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu tedy je, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Dovolatelka však ve svém návrhu neuvedla žádné konkrétní okolnosti, na jejichž základě by bylo možno uzavřít, že výkonem napadeného rozhodnutí nebo exekucí by dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech.
Závažná újma na právech dovolateli nehrozí pouze proto, že ve věci samé byla napadeným rozsudkem uložena dovolatelce povinnost poskytnout žalobkyni tam uvedené informace. Žádné další důvody hrozící závažné újmy dovolatelky nad rámec obecného konstatování samotné podstaty uložené nepeněžité povinností a povahových důsledků jejího splnění dovolatelka neuvedla. Takovou závažnou újmu nelze shledávat bez dalšího ani v tom, že dovolatelce hrozí udělení pokut v případě, že žalobkyně přistoupí k výkonu rozhodnutí a dovolatelka tyto povinnosti nesplní v souladu s napadeným rozsudkem.
Za této situace Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 2. 2025
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu