Plný text
23 Cdo 437/2026-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobce P. R., proti žalované Oblastní nemocnici Jičín a.s., se sídlem v Jičíně, Valdické Předměstí, Bolzanova 512, identifikační číslo osoby 26001551, o zdržení se bránění žalobci v nahlížení do zdravotní dokumentace a zaslání informací o zdravotním stavu a příčinách úmrtí otce žalobce, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 3 C 12/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. 2. 2023, č. j. 3 C 12/2012-856, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 3. 2023, č. j. 25 Co 100/2023-872, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. 2. 2023, č. j. 3 C 12/2012-856, se zastavuje.
II. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Jičíně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 2. 2023, č. j. 3 C 12/2012-856, přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a ustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II).
2. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 31. 3. 2023, č. j. 25 Co 100/2023-872, odmítl odvolání žalobce.
3. Usnesení odvolacího soudu a výslovně též usnesení soudu prvního stupně napadl žalobce dovoláním, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
4. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně zastavil podle § 243b o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 1 větou první o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
5. Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním směřujícím proti usnesení odvolacího soudu.
6. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
7. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.
9. Dovolání žalobce není podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné, neboť směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání žalobce, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce jako objektivně nepřípustné podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
10. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.) ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2358/2024, ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 902/2023, či ze dne 7. 11. 2023, sp. zn. 30 Cdo 3043/2023).
11. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v daném případě vzniká dovolateli poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit soudní poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně [§ 3 odst. 3 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu 22. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2358/2024, ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2734/2023, ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 902/2023, ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, a ze dne 15. 8. 2023, sp. zn. 30 Cdo 2262/2023].
12. Jelikož bylo dovolání odmítnuto, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti podle § 243 o. s. ř., jenž jako návrh akcesorický sdílí osud dovolání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2025, sp. zn. 23 Cdo 1266/2025).
13. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť toto rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 243b ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.), a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 2. 2026
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu