Plný text
23 Cdo 654/2025-409
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně Heleny Lincové, se sídlem v Kladně, Rozdělov, Em. Zahrádky 874, identifikační číslo osoby 41953002, zastoupené JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalované PRO stavební a.s., se sídlem v Kladně, Balcarova 239, identifikační číslo osoby 26161320, zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem se sídlem v Praze 6, Západní 255/31, o zaplacení 745 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 118 C 2/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-349, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 17. 10. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-363, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-349, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 17. 10. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-363, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Kladně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 10. 2023, č. j. 118 C 2/2022-200, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 730 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do částky 15 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).
2. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obou účastnic napadeným rozsudkem odmítl odvolání žalované proti výroku II rozsudku soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III co do výše náhrady nákladů řízení a ve zbývající části výroku III a ve výrocích I a II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III rozsudku odvolacího soudu). Doplňujícím usnesením ze dne 17. 10. 2024, č. j. 28 Co 92/2024-363, odvolací soud napadený rozsudek doplnil o výrok IV, jímž uložil žalované povinnost zaplatit náklady odvolacího řízení státu.
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (v celém rozsahu) žalovaná podala dovolání a spolu s ním návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, jenž odůvodnila (toliko) tím, že jí v případě neprodleného výkonu rozhodnutí (exekuce) hrozí závažná újma, jež by měla za následek likvidaci žalované, a to „s podstatnými dopady vůči třetím osobám“.
4. Žalobkyně se k dovolání žalované a návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku nevyjádřila.
5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
6. Podle § 243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
7. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle § 243 písm. a) o. s. ř. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
8. Z okolností (důvodů) uvedených v návrhu na odklad vykonatelnosti nelze dovodit, že by žalované hrozila závažná újma na jejích právech, a není tak splněn základní předpoklad pro vyhovění takovému návrhu [viz bod 3) shora]. Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021, a ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1245/2024). Žalovaná však v návrhu na odklad vykonatelnosti neuvádí své majetkové poměry, z nichž by bylo možno dovodit, že jí v případě exekuce (výkonu rozhodnutí) hrozí závažná újma, přičemž majetkové poměry žalované se nepodávají ani z obsahu spisu. Uvádí-li žalovaná, že v případě exekuce (výkonu rozhodnutí) jí hrozí „likvidace společnosti s podstatnými dopady vůči třetím osobám“, pak k tomuto svému tvrzení nedokládá žádné důkazy, jimiž by bylo možné jí tvrzené skutečnosti prokázat či alespoň osvědčit; tyto skutečnosti se nepodávají ani z obsahu spisu.
9. Ze shora uvedeného vyplývá, že v projednávané věci nejsou splněny předpoklady, za nichž lze návrhu na odklad vykonatelnosti podle § 243 písm. a) o. s. ř. vyhovět, a Nejvyšší soud (aniž by jakkoliv předjímal výsledek dovolacího řízení) proto návrh žalované na odklad vykonatelnosti jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 3. 2025
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu