Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci manžela M. B. a manželky M. B., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem, pod sp. zn. 22 C 19/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 22 C 19/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Společným návrhem doručeným Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 9. 1. 2025 se manželé domáhají rozvodu manželství uzavřeného dne 23. 9. 2023 v XY (okres XY).
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 21. 1. 2025, č. j. 22 C 19/2025-9, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti.
Okresní soud v Ústí nad Labem své usnesení odůvodnil tím, že oba manželé jsou státními příslušníky České republiky, avšak ani jeden z nich nemá bydliště na jejím území ani se na něm nezdržuje. Okresní soud odkázal na čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, podle kterého je ve věci dána mezinárodní příslušnost českých soudů; nejsou však dány podmínky pro určení místně příslušného vnitrostátního soudu.
Nejvyšší soud posoudil otázku místní příslušnosti vnitrostátního soudu podle níže uvedených pravidel.
Podle ustanovení § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“, je pro řízení o rozvod manželství (výlučně) příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
Podle § 1 odst. 3 z. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použije se o. s. ř.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Ani jeden z manželů nemá v České republice obecný soud ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř., neboť ani jeden z manželů nemá své obvyklé bydliště na území České republiky a ani se zde nezdržuje. Podmínky místní příslušnosti proto v dané věci chybějí.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení o rozvod manželství zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. 30 Nd 343/2021, či ze dne 19. 1. 2022, sp. zn. 22 Nd 616/2021), tedy Okresní soud v Ústí nad Labem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2025
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu