Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně SHISHA ENJOY s.r.o., se sídlem v Praze 4, Otakarova 287/3, identifikační číslo osoby 04817443, zastoupené Mgr. Martinem Rezkem, LL.B., advokátem se sídlem v Praze 2, Krkonošská 2001/16, proti žalované SUOPELOS s.r.o., sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, identifikační číslo osoby 27845541, zastoupené JUDr. Ladislavem Soukupem, advokátem se sídlem v Písku, Budovatelská 2030, o zaplacení 24 996 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 63 C 100/2025, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 63 C 100/2025 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Ostravě předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 63 C 100/2025 s návrhem žalované, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 4 za použití § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále také „o. s. ř.“).
2. Žalovaná svůj návrh odůvodnila tím, že se v obvodu navrženého soudu nachází sídlo žalobkyně, právní zástupce žalobkyně má sídlo v Praze a právní zástupce žalované má v Praze pobočku. Dále žalovaná uvedla, že dotčená nemovitost, které se nárok žalobkyně týká, se nachází v obci Karlovy Vary, přičemž v případě místního šetření představuje cesta z Prahy do Karlových Varů bližší dojezdovou vzdálenost než z Ostravy.
3. Žalobkyně s návrhem žalované souhlasila.
4. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
5. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
7. Delegace vhodná je tedy výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v ojedinělých případech. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. Skutečnost, že účastníci či jejich zástupci nemají v současnosti v obvodu místně příslušného soudu sídlo, nemůže být sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Obecně totiž platí, že situace, že některý z účastníků či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro ně spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Co se týče postupu soudu při dokazování, je zde možnost postupu předvídaného § 39 a § 122 odst. 1 o. s. ř. (provedení důkazu prostřednictvím dožádaného soudu).
9. Nelze tak uzavřít, že by žalovaná svůj návrh odůvodnila natolik významnými skutečnostmi, pro které by za účelem dosažení hospodárnějšího, rychlejšího, spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci mohlo být zasaženo do výše uvedeného ústavního principu a že by přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Ostravě.
10. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou podle § 12 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Ostravě se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2025
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.
předseda senátu