Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce M. S., zastoupeného Mgr. Danielem Jankaničem, advokátem se sídlem v Praze 7, Dělnická 213/12, proti žalované P. J., zastoupené Mgr. Pavlem Kosařem, advokátem se sídlem v Praze 10, Francouzská 299/98, o zaplacení 81 983 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 16 C 229/2024, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 16 C 229/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Odůvodnění:
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 9. 2024 podaným k Okresnímu soudu v Opavě domáhal po žalované zaplacení 81 983 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, kterou mu měla žalovaná způsobit v jeho bytě – bytové jednotce č. XY nacházející se v katastrálním území XY tím, že po skončení nájmu zanechala byt znečištěný a poškozený.
2. Žalovaná podala návrh na přikázání věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Návrh odůvodnila tím, že by přikázání věci přineslo hospodárnější a rychlejší průběh řízení, a to zejména kvůli tomu, že žalovaná se zdržuje na adrese XY, s úmyslem žít tam trvale. V Praze má bydliště i žalobce a rovněž zde mají sídlo právní zástupci účastníků řízení. Poukázala též na to, že vzhledem k tomu, že byt, ve kterém měla dle žalobce způsobit škodu, se nachází na adrese XY, některé důkazní prostředky (např. ohledání bytu) by při vedení řízení u Okresního soudu v Opavě byly proveditelné se značnými obtížemi.
3. Žalobce k výzvě soudu sdělil, že s návrhem žalované na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 z důvodu vhodnosti souhlasí.
4. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána i z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, eventuálně na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Není přitom vyloučeno přihlédnout k mimořádným poměrům účastníků řízení, k obtížím, s nimiž je pro ně spojeno dosažení místně příslušného soudu apod. Zároveň je také třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikáže-li soud věc jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému, než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, jež je veřejnosti dostupný na https://nalus.usoud.cz, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč., jež je veřejnosti též dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz).
5. Skutečnost, že žalovaná se aktuálně zdržuje na adrese v Praze 4 s úmyslem žít tam trvale a že i žalobce a zástupci účastníků bydlí, resp. mají sídlo v Praze, sama o sobě přikázání věci jinému soudu neodůvodňuje. Obecně totiž platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost (příp. že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy), jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 29 Nd 131/2015).
6. Též tvrzení žalované o obtížné proveditelnosti důkazu ohledáním předmětného bytu při projednávání věci u Okresního soudu v Opavě, není důvodem pro výjimečný postup soudu spočívající v přikázání věci jinému soudu. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že žádným z účastníků v řízení nebylo navrženo provedení důkazu ohledáním předmětného bytu, nadto žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdil, že již nechal provést opravy a úklid bytu. Stav bytu v době ukončení nájmu žalovanou žalobce dokládá fotografiemi, jejichž provedení k důkazu může být bez potíží realizováno též Okresním soudem v Opavě. Z obsahu spisu také vyplývá, že k prokázání provedení řádného úklidu a vyčištění bytu před jeho opuštěním žalovanou je z její strany v řízení navrhován výslech dcery žalované s bydlištěm na adrese XY, tj. v obvodu Okresního soudu v Opavě. Také tvrzení žalované, že se předmětný byt nachází na adrese XY (tj. na stejné adrese, na níž se žalovaná zdržuje v současnosti), se z obsahu spisu nepodává. Podle žalobních tvrzení a k nim doložených listin se předmětný byt má nacházet na adrese XY.
7. Ze shora uvedených skutečností tedy nevyplývá, že by před Obvodním soudem pro Prahu 4 bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Opavě. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Opavě a Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jemuž má být věc podle návrhu žalované přikázána (srov. § 12 odst. 3 o. s. ř.), proto podle § 12 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 16 C 229/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 6. 2025
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu