Plný text
23 Nd 30/2026-135
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně K. T., zastoupené Mgr. Sofií Pondikasovou, advokátkou se sídlem v Brně, Vrchlického sad 1893/3, proti žalovaným 1) V. S., 2) J. V., a 3) E. V., o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 4 C 82/2025, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 4 C 82/2025 se přikazuje k projednání Okresnímu soudu Brno-venkov.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou podanou původně u Městského soudu v Brně domáhá určení vlastnického práva k nemovitým věcem specifikovaným v žalobě, a to mimo jiné i ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální 1/2 na nemovitých věcech v k. ú. a obci XY. Usnesením ze dne 7. 8. 2025, č. j. 42 C 158/2025-96, Městský soud v Brně vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu Praha-západ jako soudu místně příslušnému.
2. Dne 20. 10. 2025 žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud věc přikázal k projednání Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že u navrhovaného soudu je vedeno řízení o určení vlastnického práva k nemovitým věcem v k. ú. a obci XY (sp. zn. 14 C 283/2025), jež skutkově i právně souvisí s tímto řízením, jakož i s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 5 (sp. zn. 28 C 267/2025), jehož předmětem je určení vlastnického práva k nemovitým věcem v k. ú. XY, obci XY; v posléze uvedeném řízení žalobkyně rovněž podala návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov. Přikázání věci navrhovanému soudu pak žalobkyni umožní podat návrh na spojení shora uvedených věcí ke společnému projednání, a povede tak k jejich rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání a rozhodnutí.
3. Žalovaní se k návrhu žalobkyně nevyjádřili.
4. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
5. Podle § 12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
6. Předpokladem přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. je existence takových okolností, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní (ústavně zaručenou) zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno – jako výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze ze závažných důvodů, které dostatečně opodstatňují průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 23 Nd 226/2022, ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 23 Nd 268/2020, ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Nd 104/2016, a ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Nd 335/2012).
8. V případě delegace z důvodu vhodnosti u sporů, u nichž je dána výlučná místní příslušnost podle § 88 písm. b) o. s. ř., vyplývá mimo jiné to, že okolnosti, pro které účastník navrhuje delegaci, jsou relevantní tehdy, je-li v konkrétním případě možno např. dovodit, že jiný (nepříslušný) soud může věc projednat podstatně hospodárněji a rychleji než soud, jehož příslušnost je stanovena zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2025, sp. zn. 23 Nd 521/2025, ze dne 23. 3. 2017, sp. zn. 33 Nd 37/2017, a ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 3 Nd 316/2001).
9. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou splněny podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. S ohledem na okolnosti daného případu lze u soudu, k němuž je navrhována delegace, důvodně předpokládat rychlejší a hospodárnější řízení, neboť u tohoto soudu již probíhá řízení o určovací žalobě, kterou žalobkyně odůvodnila týmiž skutečnostmi, z nichž dovozuje svůj nárok v posuzované věci, a lze tak očekávat obeznámenost soudu s projednávanou věcí a v důsledku toho i rychlejší a efektivnější rozhodování. Z hlediska hospodárnosti řízení se přitom vedení řízení mezi týmiž účastníky před různými soudy, kdy by bylo třeba zjišťovat a posuzovat téže skutečnosti, jeví neekonomickým, a to i s přihlédnutím k žalobním tvrzením a povaze navržených důkazů. Z obsahu spisu je přitom patrné, že příslušný soud dosud neprovedl žádné dokazování, a s delegací věci tak nemůže být spojena obava z prodlužování řízení. Přikázáním věci navrhovanému soudu se podle Nejvyššího soudu nijak zásadně neztíží ani postavení žalovaných, jež mají místo bydliště v Brně.
10. Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu přikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 2. 2026
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu