Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobců a) G. P. L., b) A. P. P. L., c) L. W. P. L., d) L. M. T. P. L., e) E. F. P. L., f) U. C. P. L., g) Ch. – L. de R. L. S. M., h) F. L. S., i) F. H. A. II. L., všech zastoupených Dr. iur. Erwinem Hanslikem MRICS, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1078/1, proti žalovaným 1) České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, 2) Lesům České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, identifikační číslo osoby 42196451, 3) České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby 01312774, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, 4) Povodí Moravy, s. p., se sídlem v Brně, Dřevařská 932/11, identifikační číslo osoby 70890013, 5) Národnímu památkovému ústavu, se sídlem v Praze 1, Valdštejnské náměstí 162/3, identifikační číslo osoby 75032333, zastoupené JUDr. Petrem Wünschem, advokátem se sídlem v Praze 2, Italská 753/27, 6) Ředitelství silnic a dálnic s. p., se sídlem v Praze 4, Čerčanská 2023/12, identifikační číslo osoby 65993390, 7) České republice – Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, se sídlem v Praze 11, Kaplanova 1931/1, identifikační číslo osoby 62933591, zastoupené JUDr. Pavlem Pfajfrem, advokátem se sídlem v Ohrazenicích 119, 8) České republice – Ministerstvu obrany, se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, identifikační číslo osoby 60162694, 9) Správě železnic, státní organizaci, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7, identifikační číslo osoby 70994234, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vyklizení nemovitých věcí a zaplacení peněžitých částek, vedené u Okresního soudu v Šumperku, pod sp. zn. 18 C 295/2018, o námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petry Kubáčové uplatněné žalobci h) a i) v řízení o dovoláních všech žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2023, č. j. 11 Co 81/2023-2075, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 11. 2023, č. j. 11 Co 81/2023-2083, takto:
Soudkyně Nejvyššího soudu Mgr. Petra Kubáčová není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 200/2025.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 16. 9. 2022, č. j. 18 C 295/2018-1631, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 3. 2023, č. j. 18 C 295/2018-1942, zamítl žalobu o uložení povinností každému ze žalovaných vyklidit a předat žalobcům nemovité věci tam specifikované a zaplatit za jejich užívání 100 000 Kč každému ze žalobců, eventuálně o povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům peněžitou náhradu za nemovité věci (výroky pod body I–XV). Dále zamítl žalobu o určení, že žalobce a) je vlastníkem tam specifikovaných nemovitých věcí (výrok pod bodem XVI), že žalobci b)–g) jsou spoluvlastníky tam specifikovaných nemovitých věcí s podíly žalobce b) ve výši 6/32, žalobce c) ve výši 14/32, žalobkyně d) ve výši 2/32, žalobce e) ve výši 3/32, žalobce f) ve výši 3/32 a žalobce g) ve výši 4/32, eventuálně o určení, že L. P. L., která zemřela, posledně bytem v XY, byla ke dni svého úmrtí vlastníkem tam specifikovaných nemovitých věcí, eventuálně o povinnosti žalovaných 1)–4) zaplatit žalobcům b)–g) společně a nerozdílně finanční náhradu ve výši 100 000 Kč s tam specifikovaným zákonným úrokem (výrok pod bodem XVII). Zamítl též žalobu o určení, že žalobce h) je vlastníkem tam specifikovaných nemovitých věcí (výrok pod bodem XVIII) a uložil všem žalobcům společně a nerozdílně zaplatit náhradu nákladů řízení všem žalovaným [výrok pod bodem XIX písm. a)–h)].1.
2. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem V ohledně pozemku parc. č. XY v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku č. PK XY a ve výroku pod bodem XVI ohledně pozemku parc. č. XY v k. ú. XY v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku č. PK XY a řízení ve stejném rozsahu zastavil (výrok I), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve zbylém rozsahu, tj. ve výrocích I–XVIII a ve výroku pod bodem XIX, vyjma jeho části pod písmenem c) o náhradě nákladů mezi žalobci a žalovanými 3) a 9) (výrok II); rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku pod bodem XIX písm. c) co do náhrady nákladů řízení mezi žalobci a žalovanými 3) a 9) (výrok III), rozhodl náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobci a žalovanými (výrok IV).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání všichni žalobci a věc byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 přidělena k vyřízení příslušným senátem 22 Cdo (je vedena pod sp. zn. 22 Cdo 200/2025) složeným z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové.
4. Dne 7. 8. 2024 žalobci h) a i) vznesli námitku podjatosti soudkyně Mgr. Petry Kubáčové, kterou odůvodnili tím, že Mgr. Petra Kubáčová rozhodovala jako předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze ve věcech identických žalob žalobců h) a i) vedených u tamního soudu pod sp. zn. 30 Co 83/2020, 28 Co 50/2022, 28 Co 49/2022 a 28 Co 70/2022, v nichž tito žalobci navrhovali provedení týchž důkazů, které jsou podkladem pro rozhodnutí i v této věci a současně podstata projednávané věci spočívala v řešení totožných právních otázek. Uváděli, že s ohledem na přístup senátu Krajského soudu, v němž zasedala i Mgr. Petra Kubáčová, v těchto uvedených věcech se lze důvodně domnívat, že tato soudkyně bude ve svém postoji setrvávat i nadále a že její postoj k věci byla je dán ještě před započetím projednání dovolání. Vzhledem k praktické totožnosti napadeného rozhodnutí s rozhodnutími vydanými senátem Krajského soudu v Praze, jehož členkou byla i Mgr. Petra Kubáčová, měli za to, že jde o situaci velmi podobnou, až identickou, jako by dovolání směřovalo proti rozsudku odvolacího senátu, jehož členkou by byla i daná soudkyně, a podle žalobců h) a i) by tak měla být analogicky aplikována úprava § 14 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva vyjádřili též přesvědčení, že uvedená soudkyně nesplňuje požadavek nestrannosti soudce podle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech.
5. Mgr. Petra Kubáčová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že účastníky řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 18 C 295/2018, zná jen z úřední činnosti, k věci nemá žádný vztah a že na rozhodnutí soudů nižších stupňů se žádným způsobem nepodílela.
6. Podle § 14 odst. 1 a 2 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.1.
2. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
3. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
4. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 byla věc o vyloučení soudkyně Mgr. Petry Kubáčové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 200/2025 předložena k rozhodnutí senátu 23 Cdo.
5. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
6. Soudní praxe (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která – poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ – vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
7. Poměrem k věci je odůvodněna také úprava obsažená v § 14 odst. 2 o. s. ř., která z rozhodování věci vylučuje soudce, jenž věc již projednával nebo o ní rozhodoval v jiném stupni (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. 26 Cdo 74/99).
8. Dovolatelé považují soudkyni Mgr. Petru Kubáčovou za podjatou, neboť jako soudkyně Krajského soudu v Praze rozhodovala ve věcech žalobců vedených pod sp. zn. 30 Co 83/2020, 28 Co 50/2022, 28 Co 49/2022 a 28 Co 70/2022.
9. Předmět uvedených řízení se však lišil od předmětu posuzovaného řízení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 463/99, uveřejněný pod číslem 85/2003 Sb. rozh. obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2931/99, uveřejněné pod číslem 60/2001 Sb. rozh. obč.), neboť uplatněné nároky žalobců v těchto sporech vyplývaly z odlišných skutkových tvrzení, byly vymezeny odlišnými žalobními petity a týkaly se jiných nemovitých věcí, než jak je tomu v projednávané věci. Rozhodování Mgr. Petry Kubáčové v těchto jiných věcech vedených u Krajského soudu v Praze (tj. i vyslovení určitého právního závěru v jiných věcech) tak podle § 14 odst. 4 o. s. ř. nemůže být samo o sobě důvodem pro vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodnutí v nyní projednávané věci (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 65/2021, ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 32 Nd 95/2021, a ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 28 Nd 92/2023). 1.
2. Z obsahu spisu i podání žalobců je zřejmé, že soudkyně Mgr. Petra Kubáčová se na posuzovaném řízení před Okresním soudem v Šumperku, resp. Krajským soudem v Ostravě v minulosti žádným způsobem nepodílela. Ve vztahu k předmětu tohoto řízení žádné poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování věci z jiných věcí nemůže čerpat, a nelze ji tak považovat za vyloučenou z důvodu její podjatosti ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. 26 Cdo 74/99 [citovaného žalobci h) a i)], či rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 3. 2021 ve věci Stoimenovikj a Miloshevijk proti Severní Makedonii, č. 59842/14.
3. Jelikož žalobci žádný další důvod pro vyloučení Mgr. Petry Kubáčové neuvádějí a také z jejího vyjádření vyplývá, že nemá žádný vztah k účastníkům či k projednávané věci, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nebyly naplněny zákonné podmínky pro vyloučení uvedené soudkyně, a proto rozhodl, že soudkyně Mgr. Petra Kubáčová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 200/2025.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 3. 2025
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu