Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po F. D. S., zemřelé dne 31. července 2024, za účasti 1) A. H., 2) C. S. u. A., 3) M. M. S. u. A., 4) H. O. S. u. A., 5) A. H., účastníků 1), 2), 3) a 5) zastoupených účastníkem 4) H. O. S. u. A. a 6) J. B., vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 7 D 548/2024, o odvolání J. R. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. března 2025, č. j. 17 Co 40/2025-624, takto:
I. Řízení o odvolání J. R. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. března 2025, č. j. 17 Co 40/2025-624, se zastavuje.
II. J. R. nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
1. J. R. podal (k poštovní přepravě) dne 22. 4. 2025 odvolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 3. 2025, č. j. 17 Co 40/2025-624, jímž odvolací soud zamítl návrh J. R. na osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a opětovně vyzval J. R. k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 17. 12. 2024, č. j. 7 D 548/2024-540, a č. j. 7 D 548/2024-545, s poučením o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě (výrok II.).
2. Odvolání je podle ustanovení § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť krajský soud rozhodoval jako soud odvolací).
3. Oproti tomu pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li to zákonem připuštěno, dovoláním (§ 236 odst. 1 o. s. ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§ 10a o. s. ř.).
4. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že odvoláním napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 3. 2025, č. j. 17 Co 40/2025-624, je rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího, proti němuž občanský soudní řád odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci samé nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3047/2010, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4948/2014).
5. Protože opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že J. R. „odvolání“ přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 85, ročník 2001).
6. Protože zde není soudu, který by byl – jak výše uvedeno – funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání J. R. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 3. 2025, č. j. 17 Co 40/2025-624, Nejvyšší soud řízení o tomto odvolání J. R. zastavil (§ 243b, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
7. J. R. by přitom nemohl být úspěšný, ani kdyby svým podáním zamýšlel podat dovolání, neboť svým podáním napadnul usnesení odvolacího soudu ve věci, v níž není dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. přípustné.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2025
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu