Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: Václav Žďárský, IČO 42359511, se sídlem Vedrovice 107, 671 75 Loděnice u Moravského Krumlova, zastoupený JUDr. Michalem Skoumalem, advokátem se sídlem Drobného 306/34, 602 00 Brno, proti žalované: AGROS farmy morava s.r.o., IČO 49435141, se sídlem Jungmannova 1337/28, 697 01 Kyjov, zastoupená Mgr. Jitkou Špilkovou, advokátkou se sídlem Lesnická 787/10, 613 00 Brno, o zaplacení 1 260 360 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 12 C 218/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2025, č. j. 38 Co 36/2023-736, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2025, č. j. 38 Co 36/2023-736, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 31. 10. 2022, č. j. 12 C 218/2017-489, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1 260 360 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 1. 2025, č. j. 38 Co 36/2023-736, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně co do částky 1 058 432,095 Kč s příslušenstvím, co do částky 72 982,905 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení vzniklých před soudy obou stupňů.
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku odůvodněný tím, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by žalované hrozila závažná újma, je pravděpodobné, že dovolání bude úspěšné a odklad vykonatelnosti se nedotkne poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Žaloba byla podána těsně před uplynutím promlčecí lhůty, řízení trvalo více něž sedm let, a tak nelze předpokládat, že by odklad vykonatelnosti znamenal nepřiměřenou újmu žalobce. Zároveň zde panuje důvodná obava, zda žalobce zcela záměrně s ohledem na toto a další probíhající řízení již nepřevedl svůj majetek na jiný subjekt. Soud prvního stupně i soud odvolací rezignovaly na zjišťování skutečnosti, jak byl proveden převod zemědělské činnosti ze zemědělského podnikatele Václav Žďárský, IČO 42359511, na společnost Farma Žďárský – Vedrovice, s.r.o. IČO 04048971, založenou dne 4. 5. 2015, na níž byly půdní bloky zaevidovány u Státního zemědělského intervenčního fondu od 15. 9. 2015. Nebylo tak ani postaveno najisto, zda je žalobce vůbec ve věci aktivně legitimován.
3. Žalobce ve vyjádření k podanému návrhu na odklad vykonatelnosti uvedl, že důvody pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí nejsou dány. Řízení trvalo více než sedm let a žalovaná se mohla připravit na skutečnost, že nemusí být ve věci úspěšná. Pokud tak neučinila, nelze splnění jí stanovených povinností považovat za závažnou újmu. Žalovaná ostatně ani nijak nevymezuje, jak závažně by se neprodlené vymáhání pravomocně přiznaného peněžitého plnění mohlo projevit v jejích majetkových poměrech. Návrh žalované je nadto zjevně nemístný, pokud je proti ní vedeno vícero exekučních řízení.
4. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
5. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
6. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost hrozící újmy jako jednoho ze shora uvedených kumulativních předpokladů pro odklad vykonatelnosti posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Návrh na odklad vykonatelnosti v tomto směru nebyl nijak konkrétně odůvodněn. Přestože je souhrn platebních povinností stanovených žalované dovoláním napadeným rozhodnutím značný, není konkrétní hrozící závažná újma zřejmá ani z obsahu spisu. Nedostatek informací o majetkových poměrech žalované vylučuje možnost posoudit, zda a jaká konkrétní újma jí hrozí. Zároveň v dané věci nelze z obsahu spisu ani dovodit, že by žalovaná v případě úspěchu v dovolacím řízení měla mít potíže získat poskytnuté plnění od žalobce zpět. Tvrzení o (možném) převodu majetku žalobce na jiný subjekt je zcela neurčité. Majetkové poměry žalobce nejsou z obsahu spisu seznatelné, žalovaná žádné konkrétní zkracující jednání žalobce v návrhu netvrdí a nelze ho spatřovat ani v tom, že před přibližně deseti lety přestal podnikat jako zemědělský podnikatel – fyzická osoba.
7. Podmínky pro odklad vykonatelnosti dle § 243 písm. a) o. s. ř. tak nejsou splněny.
8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 6. 2025
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu