Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: V. B., zastoupený Mgr. Martinem Keřtem, advokátem se sídlem Sladkovského 2059, Pardubice, proti žalované: Psychiatrická nemocnice Kosmonosy, se sídlem Lípy 15, Kosmonosy, IČO 00068691, zastoupená JUDr. Helenou Fortnerovou, advokátkou se sídlem Laurinova 1268, Mladá Boleslav, o náhradu nemajetkové újmy 1.500.000 Kč a náhradu majetkové újmy 500.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 16 C 189/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2025, č. j. 27 Co 265/2024-756, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2025, č. j. 27 Co 265/2024-756, se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy z důvodu neoprávněného převzetí dne 20. 5. 2018 a držení ve zdravotnickém zařízení žalované.
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozsudkem ze dne 9. 2. 2024, č. j. 16 C 189/2020
-636, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2025, č. j. 27 Co 265/2024-756, rozsudek okresního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud neshledal jednání žalované protiprávním, ale naopak uzavřel, že k přijetí a držení žalobce v zařízení žalované došlo oprávněně.
Proti rozsudku odvolacího soudu žalobce podal dovolání a současně navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Dovolatel k návrhu na odklad vykonatelnosti sdělil, že žalované přiznaná náhrada nákladů řízení je pro něj likvidační s ohledem na jeho osobní, majetkové, zdravotní a sociální poměry a je v rozporu s principy právního státu. Dále připomenul, že o návrhu na odklad vykonatelnosti je povinen dovolací soud rozhodnout bezodkladně. Závěrem dovolatel uvedl, že okresní soud je o jeho majetkových poměrech dobře informován.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání žalobce k návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku uvedla, že jej pokládá za bezdůvodný. Žalobce si měl být vědom případných důsledků neúspěchu ve věci již při podání žaloby a zároveň žalovaná nepokládá náhradu nákladů pro žalobce za likvidační, když se ani nepokusil s žalovanou dohodnout na splátkách.
Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může soud, který o něm má rozhodnout, odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
V projednávané věci však žalobce svůj návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nijak konkrétně neodůvodnil nad rámec obecného tvrzení, že je částka nákladů řízení pro něj likvidační s ohledem na jeho majetkové poměry a že tyto poměry jsou známy okresnímu soudu. Z obsahu spisu však plyne, že k prokázání svých osobních a majetkových poměrů byl žalobce opakovaně vyzván a k tomu nedoložil ničeho, proto rovněž byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků z odvolání usnesením Okresního soudu Mladé Boleslavi ze dne 19. 7. 2024, č. j. 16 C 189/2020-690, potvrzené usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2024, č. j. 27 Co 183/2024-698. Následně žalobce soudní poplatek uhradil. Dovolacímu soudu tedy nejsou známy majetkové poměry ani jiné skutečnosti, z nichž by bylo možno hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí dovodit a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu.
Jelikož podání včasného a projednatelného dovolání možnost automatického odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu sama o sobě nezakládá a dovolatel svůj návrh konkrétně neodůvodnil a neprokázal své majetkové poměry, podmínky pro odklad vykonatelnosti nejsou splněny.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalobce na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 6. 2025
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu