Plný text
25 Cdo 3312/2025-47
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: M. V., proti žalované: M. S., zaměstnaná na Úřadu práce ČR – kontaktní pracoviště Frýdek Místek, se sídlem [adresa] a 170.000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 9 C 152/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2025, č. j. 71 Co 208/2025-35, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 10. 2025, č. j. 71 Co 208/2025-35, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 9. 2025, č. j. 9 C 152/2025-25, kterým tento soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že žalobce uplatňuje právo zjevně bezúspěšně, a proto nemá nárok na osvobození od soudních poplatků ani na ustanovení zástupce z řad advokátů. Jde o šikanózní výkon práva, když stejnou žalobu podává opakovaně.
2. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem.
3. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.
4. Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupen, vlastní právnické vzdělání nedoložil. Z uvedeného je zřejmé, že nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Této podmínky si přitom musí být vědom, neboť byl již mnohokrát v různých řízeních poučen o následcích neodstranění takové vady, a to ostatně i v tomto řízení (srov. usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 11. 2025, č. j. 9 C 152/2025-41). Nejvyšší soud proto postupoval podle § 241b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. a řízení zastavil.
5. Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) v usnesení ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2529/2020; 25 Cdo 2530/2020, v usnesení ze dne 27. 3. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2113/2024, nebo v usnesení ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1634/2024.
6. Nákladový výrok se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2026
JUDr. Robert Waltr předseda senátu