Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: J. S., zastoupený JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Wellnerova 1322/2C, Olomouc, proti žalované: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, zastoupená JUDr. Jiřím Machourkem, advokátem se sídlem Cihlářská 16, Brno, o zaplacení 922 166,98 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 189/2017-275, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2023, č. j. 21 Co 233/2023-372, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 14 907 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Jiřího Machourka.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 12. 2023, č. j. 21 Co 233/2023-372, k odvolání žalobce potvrdil a v nákladovém výroku částečně změnil rozsudek ze dne 28. 11. 2022, č. j. 11 C 189/2017-275, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 922 166,98 Kč s příslušenstvím; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že dne 30. 9. 2014 uzavřel žalobce jako pojistník a pojištěný se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu č. 8603159590 pro pojištění podnikatelských rizik – TREND 14 (dále jen „pojistná smlouva“) s předmětem pojištění majetku pension XY, XY, č. or. XY, XY, živelní pojištění pro nemovité objekty: soubor budov vlastních a soubor ostatních staveb vlastních – vodovodní přípojka včetně studny, s pojistnou částkou 1 000 000 Kč, s doplňkovým pojištěním proti pojistnému nebezpečí označenému jako vodovodní nebezpečí pro nemovité objekty, které jsou pojištěny v základním živelním pojištění, s limitem pojistného plnění 1 000 000 Kč; nedílnou součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti P-100⁄14 (dále jen „VPP“) a Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění P-150⁄14 (dále jen „ZPP“). Dne 15. 12. 2014 žalobce nahlásil, že 12. 12. 2014 došlo k poškození potrubí vodovodní přípojky na pojištěném objektu v důsledku přetlaku v potrubí čerpadlem EVGU a následnému poškození tlakového spínače a přípojky na několika místech. Po provedené prohlídce žalovaná dne 12. 5. 2015 žalobci oznámila, že mu nevznikl právní nárok na výplatu pojistného plnění a škodná událost se odkládá bez náhrady, neboť nebylo zjištěno žádné poškození nemovitostí pojištěnou příčinou. Konkrétní místa na vodovodní přípojce, která by mohla být poškozena přetlakem, nebyla zjištěna a stejně tak nebylo zjištěno ani poškození nemovitostí vodou uniklou z prasklého potrubí. Dne 1. 12. 2015 žalovaná žalobci oznámila, že po odkrytí vodovodní přípojky byla provedena následná prohlídka ke zjištění příčiny úniku vody z vodovodního potrubí. Na místě bylo zjištěno, že původní přípojka je z ocelového potrubí a je položeno nové potrubí z PE. Touto následnou prohlídkou však opět nebylo zjištěno, že poškození potrubí přípojky bylo způsobeno působením pojištěného pojistného nebezpečí – přetlakem vody. Prohlídka prokazuje pokročilou korozi ocelového potrubí a jeho dožilý stav.
2. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nesprávnou pokládkou potrubí porušil generální prevenční povinnost předcházet vzniku škody, což mělo zásadní vliv na vznik pojistné události, neboť pokud by pokládka vodovodního potrubí proběhla v souladu s příslušnými normami ČSN, k pojistné události by nedošlo. S odkazem na okolnost, že žalobce nebyl při uzavření pojistné smlouvy v postavení spotřebitele, vyloučil odvolací soud výklad obsahu smlouvy podle § 555 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a vyložil, že v rámci „živelného“ pojištění bylo sjednáno dále „doplňkové živelní pojištění“ (bod 1.2, 1.3 a 1.4), mimo jiné i proti pojistnému nebezpečí „vodovodní nebezpečí“ (bod 1.3) pro nemovité objekty, které jsou pojištěny v základním živelním pojištění s limitem pojistného plnění 1 000 000 Kč (bod 1.3.1). Pojistné podmínky nepřekročily právní mantinely § 1753 o. z. Pojem „pojistná nebezpečí“ vymezuje čl. 2 ZPP odst. 2 tak, že pouze je-li tak ujednáno, vztahuje se pojištění také na poškození nebo zničení pojištěné věci „vodovodním nebezpečím“, tj. kapalinou unikající z vodovodního zařízení a médiem vytékajícím v důsledku náhlého a nahodilého poškození nebo poruchy hasicích zařízení (písm. f) s tím, že pouze v případě, že se jedná o pojištění „budovy“, vztahuje se toto pojištění i na poškození (samotného) potrubí, pokud k němu došlo přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich (písm. i). Pojistnou událostí mělo být podle žalobcem vymezených skutkových tvrzení poškození potrubí vodovodní přípojky přetlakem v potrubí čerpadlem EVGU s tím, že žalobce požadoval po žalované pojistné plnění za výměnu vodovodní přípojky a dále za práce s tím spojené. Doplňkové živelní pojištění proti pojistnému nebezpečí „vodovodní nebezpečí“ tedy bylo sjednáno v rámci základního živelního pojištění. Uvedené vyplývá ze systematického členění jednotlivých ustanovení pojistné smlouvy. Vyplývá-li z čl. 2 odst. 2 ZPP, co se rozumí pod pojmem pojistné nebezpečí vodovodní a že pojistnou událostí ve smyslu čl. 5 odst. 2 ZPP je i poškození nebo zničení pojištěné věci, k němuž došlo v přímé souvislosti s působením některého z pojistných nebezpečí uvedených v čl. 2, proti kterému byla věc pojištěna, je tím vymezen pojem pojistné události v doplňkovém živelním pojištění proti vodovodnímu nebezpečí. Jinými slovy řečeno vznik „pojistné události“, skutkově vymezené jako poškození potrubí vodovodní přípojky přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich, byl vázán jen na případy, kdy by došlo k poškození potrubí nacházejícího se v pojištěné budově, tj. v pensionu, ubytovně či hospodářské budově. V posuzované věci nedošlo ke škodě kapalinou, resp. vodou unikající z vodovodního potrubí, ale k poškození vodovodní přípojky samotné. Z gramatického a logického výkladu čl. 2 odst. 2 písm. f) a písm. i) ZPP v návaznosti na výklad pojmu pojistné události ve smyslu čl. 5 odst. 2 ZPP je tak zřejmé, že samotné poškození potrubí vodovodní přípojky, kterou jistě nelze považovat za „pojištěnou budovu“ (za budovu bylo možné považovat penzion, ubytovnu či hospodářskou budovu), není kryto sjednaným doplňkovým živelním pojištěním proti vodovodnímu nebezpečí. Uplatněný žalobní nárok tak s ohledem na jeho skutkové vymezení nebylo možné subsumovat pod pojem pojistná událost ve smyslu čl. 5 odst. 2 ZPP, a proto žalobci nemohl vzniknout důvodný nárok na zaplacení požadovaného pojistného plnění.
3. Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek hmotného práva, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu řešeny, a odvolací soud se rovněž v dané věci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (případně Ústavního soudu). Dovolatel v tomto ohledu formuluje dvě otázky: 1) „zda lze poskytnout právní ochranu omezení rozsahu pojištění v ZPP pouze na některé z nemovitých věcí uvedených v hlavní pojistné smlouvě za situace, kdy se takové omezení týká častých pojistných nebezpečí, která mohou ve vztahu k vyloučeným nemovitým věcem nastat, a současně se o takovém omezení v hlavní pojistné smlouvě nehovoří“, a 2) zda „lze aplikovat § 1753 o. z. na omezení zakotvené v ZPP, kterým dochází k vyloučení některých nemovitostí, na které se má vztahovat dané pojištění dle hlavní pojistné smlouvy, ze značné části rozsahu sjednaného pojištění“. Dovolatel uvádí jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci. Namítá, že znalecký posudek, z nějž vycházel soud prvního stupně, je nepřesvědčivý, což zakládá nepřezkoumatelnost rozsudku (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 5359/2007). Soud prvního stupně podle dovolatele pochybil rovněž tím, že snížil pojistné plnění o 100 %, neboť právo snížit pojistné plnění nepříslušelo soudu. Dovolatel se dále neztotožňuje s výkladem pojistné smlouvy a ZPP provedeným odvolacím soudem. Omezení pojištění podle čl. 2 odst. 2 písm. f) ZPP pouze na budovy je neplatné pro rozpor s dobrými mravy (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 23 Cdo 2060/98). Pokud by nebylo možné hradit v rámci pojištění škodu vzniklou na vodovodním potrubí vně nemovitosti, která vznikla zámrzem nebo přetlakem, pozbývala by v této části pojistná smlouva smyslu. Jen těžko si lze představit škodu vzniklou na budově přetlakem nebo zámrzem. V důsledku přetlaku nebo zámrzu může dojít ke vzniku škody především na potrubí, takže takové omezení vodovodního nebezpečí jako celek postrádá smyslu, neboť pojistná nebezpečí, u kterých lze nejvíce předpokládat jejich výskyt, by tak u vodovodního potrubí a čerpadla nebyla pojištěna. Naopak by byly pojištěny budovy, u nichž nastoupení pojistných nebezpečí lze předpokládat jen stěží. Tomuto omezení nelze poskytnout právní ochranu tím spíše, že bylo zakotveno v ZPP, nikoliv v samotné pojistné smlouvě. Při uzavírání pojistné smlouvy nejsou ZPP samostatně projednávány a vysvětlovány. Jde tak o nekalou taktiku žalované. Kdyby žalobce věděl, že nemá vodovodní přípojku pojištěnou pro případ přetlaku a zámrzu, pojistnou smlouvu by vůbec neuzavřel. Z textu pojistné smlouvy plyne, že pro případ vodovodního nebezpečí jsou pojištěny všechny nemovité věci, tedy i předmětné vodovodní potrubí. Není v souladu s dobrými mravy, aby nebyla omezení rozsahu vodovodního nebezpečí dostatečně jasně vymezena v hlavní pojistné smlouvě, jejíž ujednání mají přednost před ZPP. Dále dovolatel namítá, že omezení v ZPP je překvapivým ustanovením ve smyslu § 1753 o. z. Pokud v hlavní pojistné smlouvě není upozornění, že se předmětný produkt nemusí vztahovat na všechny vymezené nemovitosti, pak je překvapivou skutečností, pokud ZPP obsahují ustanovení, které sjednaný produkt zcela zásadním způsobem omezují, a to právě u pojistných nebezpečí, která budou s vysokou mírou pravděpodobnosti uplatňována. Nebylo možné očekávat, že ZPP budou obsahovat ustanovení, v jejichž důsledku pojistný produkt „vodovodní nebezpečí“ prakticky ztratí smysl. Nelze očekávat, že ZPP budou obsahovat ujednání, která budou rozsah pojištění oproti hlavní pojistné smlouvě modifikovat, byť jen ve vztahu k některým pojistným nebezpečím a jen některým nemovitým věcem. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že z pojistné smlouvy jednoznačně plyne, že její součástí jsou VPP i ZPP, přičemž v textu pojistné smlouvy je uvedeno, že tyto dokumenty upravují rozsah pojištění, jeho omezení (včetně výluk), práva a povinnosti účastníků pojištění a následky jejich porušení a další podmínky pojištění a pojistník je jimi vázán stejně jako pojistnou smlouvou. Dovolatel tedy vzal na vědomí, že ZPP mimo jiné upravují i rozsah pojištění a jeho omezení, a to včetně výluk. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne závěr, podle nějž činí-li soud z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejich účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním. Dovolatel tak v podaném dovolání vychází z jiného skutkového základu, než ze kterého vycházel odvolací soud. Námitky dovolatele se vztahují k údajným pochybením při zjišťování skutkového stavu, nejde tedy o otázky právní, a jím položené otázky popírají funkci pojistných podmínek. Odvolací soud správně uzavřel, že ZPP nepřekročily mantinely § 1753 o. z. Na skutečnost, že ZPP upravují rozsah pojištění, byl dovolatel v pojistné smlouvě upozorněn. Textu čl. 2 odst. 2 písm. f) ZPP nelze ničeho vytknout z hlediska jasnosti a srozumitelnosti, neobsahuje žádné neurčité či zavádějící pojmy, a rozsah pojištění je tak zcela srozumitelně vymezen. Žalovaná navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“ Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není však přípustné.
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. je skutečnost, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, nebo ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 24 Cdo 1710/2020).
8. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací soud je vázán tzv. kvalitativním vymezením rozsahu dovolání a může vést přezkum jen k otázkám formulovaným v dovolání (srov. § 242 odst. 3 věta první v návaznosti na § 241a odst. 3 o. s. ř.).
9. Rozhodnutí odvolacího soudu je ohledně dovolatelem vymezených právních otázek v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu k výkladu § 2774 odst. 1 o. z., podle nějž pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost; ostatně dovolatel v tomto směru dovolací námitky nevznáší. Namítá však nesprávný výklad pojistné smlouvy, především ujednání ZPP.
10. Pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy a jakkoliv mají kvazinormativní charakter, právní normou nejsou; jsou tak předem připravenou částí pojistné smlouvy, představují praktickou formu zjednodušení a vedou k racionalizaci smluvního procesu. Výklad pojistných podmínek není výkladem právního předpisu, nýbrž výkladem právního jednání, jenž se provádí cestou užití zákonem upravených a judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu blíže vysvětlených interpretačních metod (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3348/2020). Rozhodovací praxe k úpravě výkladu právních jednání (§ 555 až 558 o. z.) vychází z názoru, že výsledek, k němuž odvolací soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu věci a za užití zákonných interpretačních pravidel při odstraňování pochybností o obsahu právního jednání (o skutečné vůli stran jím projevené), není řešením otázky hmotného práva v intencích § 237 o. s. ř., jež by bylo možno porovnávat s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Od ustálené judikatury se však odvolací soud může odchýlit v postupu, jímž k takovému výsledku, tj. k závěru o obsahu právního úkonu (právního jednání) dospěl (srov. zejména odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 31 Cdo 881/2024, publikovaného pod č. 27/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Tuto otázku ovšem dovolatel k dovolacímu přezkumu nepředkládá a postup odvolacího soudu při výkladu obsahu smlouvy, resp. právního jednání účastníků, dovoláním nenapadá, proto se jí dovolací soud, vázán vymezením dovolacích námitek (kvalitativní rozsah dovolání), nemůže zabývat. Polemika dovolatele s konkrétními závěry odvolacího soudu ohledně obsahu pojistných podmínek pak nepředstavuje právní otázku, kterou by měl dovolací soud řešit, nýbrž skutkovou otázku, co bylo účastníky smlouvy sjednáno. V tom, jakým způsobem odvolací soud vyložil konkrétní článek ZPP a z něj plynoucí ujednání v pojistné smlouvě, nelze spatřovat rozpor s judikaturou dovolacího soudu, který by založil přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř., jestliže není dovoláním napadán samotný postup soudu při výkladu právního jednání účastníků ve smyslu § 555 a 556 o. z.
11. Shledává-li dovolatel závěr odvolacího soudu neracionálním s poukazem na zřejmý záměr pojistníka (pojištěného) mít pojištěním kryto vše, co mohlo být poškozeno vodovodním nebezpečím formulovaným v ZPP, tedy vedle budovy i samotnou vodovodní přípojku, je třeba uvést, že pro každé dvoustranné (či vícestranné) právní jednání je typické, že se zde střetávají protichůdné zájmy smluvních partnerů. Při výkladu právního úkonu však nelze zohledňovat zájmy pouze jedné strany, nýbrž je třeba zjistit společnou vůli smluvních stran.
12. Odkazuje-li dovolatel na překvapivost konkrétního ujednání odvozeného z textu ZPP ve smyslu § 1753 o. z., pomíjí, že přímo z dikce § 2774 odst. 1 o. z. plyne, že pojistné podmínky mimo jiné zpravidla obsahují vymezení pojistné události a výluk z pojištění. Z uvedeného důvodu obsah pojistných podmínek, který odpovídá § 2774 odst. 1 o. z., nemůže současně představovat překvapivé ujednání ve smyslu § 1753 o. z.
13. Dovolatelem odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 23 Cdo 2060/98, se jednak týkal zákonné úpravy před účinností zákona č. 89/2012 Sb., tedy současného občanského zákoníku, jednak řešil vztah restitučních předpisů a předcházejícího občanského zákoníku ohledně posuzování otázky výkonu práv v rozporu s dobrými mravy. Z uvedených důvodů jeho závěry nedopadají na nyní posuzovanou věc.
14. Námitkám dovolatele, které vznáší k rozsudku soudu prvního stupně (ve vztahu ke znaleckému dokazování a krácení pojistného plnění), nutno uvést, že odvolací soud z těchto závěrů ve svém rozhodnutí nevycházel, tudíž nejde o otázky, na jejichž vyřešení by dovoláním napadené rozhodnutí ve smyslu § 237 o. s. ř. záviselo.
15. Dovolací soud z těchto důvodů dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl. Jelikož neshledal dovolání přípustným, nezabýval se vadami řízení (srov. § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon (exekuci).
V Brně dne 15. 12. 2025
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu