Plný text
25 Cdo 946/2024-301
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce: J. Š., zastoupený JUDr. Denisou Sudolskou, advokátkou se sídlem Italská 1219/2, 120 00 Praha 2, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo zdravotnictví, IČO 00024341, sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2, za niž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO 69797111, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, za účasti P. V., zastoupeného Mgr. Martinem Pujmanem, advokátem se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o 7 862 454 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 47 C 39/2023, v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 12 Co 292/2023-217, o účasti vedlejšího účastníka, takto:
Účast Petra Vondráčka v řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce se nepřipouští.
Odůvodnění:
1. Žalobce se svou žalobou domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy na zdraví, která mu měla být způsobena očkováním proti onemocnění COVID-19. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 19. 7. 2023, č. j. 47 C 39/2023-175, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 1. 2024, č. j. 12 Co 292/2023-217, rozsudek okresního soudu potvrdil a rozhodl o nákladech dovolacího řízení. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce dovolání.
2. Podáním ze dne 6. 8. 2024 oznámil P. V. svůj vstup do řízení jako vedlejší účastník. Uvedl, že podal dne 14. 3. 2024 žalobu proti žalované na náhradu újmy na zdraví která mu měla být způsobena očkováním proti onemocnění COVID-19. Vedlejší účastník má právní zájem na výsledku tohoto dovolacího řízení, neboť právní otázky v něm řešené mají přímý vliv na případný úspěch či neúspěch žaloby vedlejšího účastníka.
3. Žalovaná nevznesla námitky proti vstupu vedlejšího účastníka do řízení.
4. Žalobce uvedl v podání ze dne 20. 8. 2024, že se vstupem vedlejšího účastníka do řízení nesouhlasí, což již samo o sobě postačuje k závěru, že účastenství vedlejšího účastníka v řízení je nepřípustné. Žalobce vedlejšího účastníka nezná, neví, jaké jsou jeho motivy ke vstupu do řízení. Rozhodnutí o dovolání žalobce se také nijak neprojeví v hmotněprávní sféře vedlejšího účastníka, a ostatně to vedlejší účastník ani netvrdí. Vedlejší účastník tak nemá na výsledku dovolacího řízení právní zájem. Konečně žalobce poukázal i na to, že v řízení jsou řešeny citlivé otázky jeho zdravotního stavu a spis obsahuje značné množství jeho dalších osobních údajů.
5. Podle § 93 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též „o. s. ř.“) jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.
6. Jak zcela správně uvedl žalobce, nesouhlas účastníka řízení, na jehož straně by měl vedlejší účastník vystupovat, s účastenstvím vedlejšího účastníka, již sám o sobě postačuje k závěru, že účast vedlejšího účastníka v řízení je nepřípustná – k tomu srov. žalobcem označené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5814/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 806/2002.
7. Nejvyšší soud též souhlasí s námitkou žalobce, že vedlejší účastník ani netvrdí, že by měl na výsledku řízení právní zájem, jak jej chápe ustanovení § 93 odst. 1 o. s. ř. O takový právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý morální, majetkový nebo jiný neprávní zájem na výsledku řízení nepostačuje. Nemůže-li mít prohra hlavní strany, kterou hodlá vedlejší intervenient svou procesní činností podporovat, žádné negativní dopady do právní sféry vedlejšího intervenienta, nebude dán ani jeho právní zájem na vítězství této strany. Žalobce v tomto směru opět přiléhavě poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2829/2008, podle něhož takový právní zájem není dán jen tím, že vedlejší účastník je účastníkem jiného řízení s obdobným skutkovým základem, resp. v němž jsou řešeny tytéž právní otázky.
8. Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší soud rozhodl o nepřípustnosti vedlejšího účastenství, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2024
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu