Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: K. L., zastoupená Mgr. Radomilem Mackem, advokátem se sídlem Pod Slovany 1888/12, 128 00 Praha 2, proti žalované: S. M., zastoupená Mgr. Milošem Znojemským, advokátem se sídlem Velké náměstí 29/39, 500 03 Hradec Králové, o zaplacení 420 420 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 6 C 169/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 11. 2024, č. j. 23 Co 242/2024-282, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 11. 2024, č. j. 23 Co 242/2024-282, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 23. 4. 2024, č. j. 6 C 169/2021-222, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 45 241,40 Kč s příslušenstvím, žalobu co do 1 035 020 Kč s příslušenstvím zamítl, rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků, náhradě nákladů státu a povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek 2 262,50 Kč. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 19. 11. 2024, č. j. 23 Co 242/2024-282, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně co do částky 36 941,40 Kč, v níž byl napaden vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně, zamítavý výrok tohoto rozsudku pak co do částky 614 600 Kč s příslušenstvím potvrdil a co do částky 420 420 Kč s příslušenstvím změnil a v tomto rozsahu podané žalobě vyhověl. Žalované dále uložil povinnost nahradit náklady řízení žalobkyně i státu vzniklé před soudy obou stupňů a soudní poplatek ze žaloby i za odvolání.
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná v rozsahu, v němž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 420 420 Kč s příslušenstvím, včasné dovolání, jehož součástí byl i neodůvodněný návrh na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku.
3. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
4. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
5. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost hrozící újmy jako jednoho ze shora uvedených kumulativních předpokladů pro odklad vykonatelnosti posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Návrh na odklad vykonatelnosti nebyl odůvodněn. Přestože je souhrn platebních povinností stanovených žalované dovoláním napadeným rozhodnutím značný, není konkrétní hrozící závažná újma zřejmá ani z obsahu spisu. Ohledně poměrů žalované je z něj zřejmé pouze to, že v listopadu 2024 žila s přítelem a dosahovala průměrného příjmu zhruba 25 000 Kč. Takový rozsah informací o poměrech žalované vylučuje možnost posoudit, zda a jaká konkrétní újma jí hrozí. Zároveň v dané věci nelze z obsahu spisu dovodit, že by žalovaná v případě úspěchu v dovolacím řízení měla mít potíže získat poskytnuté plnění od žalobkyně zpět. Podmínky pro odklad vykonatelnosti dle § 243 písm. a) o. s. ř. tak nejsou splněny.
6. Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 6. 2025
JUDr. Martina Vršanská
předsedkyně senátu