Plný text
26 Cdo 1040/2021-212
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce L. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Zdeňkou Mikovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Kalefova 404/15, proti žalované O. V., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Markétou Pekařovou, advokátkou se sídlem v Kosmonosech, Tyršova 434/27, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 16 C 76/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. února 2021, č. j. 24 Co 226/2020-192, a o jejím návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. února 2021, č. j. 24 Co 226/2020-192, se zamítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Mladé Boleslavi (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. 8. 2020, č. j. 16 C 76/2020-135, uložil žalované povinnost vyklidit nemovitosti – pozemek parc. XY, jehož součástí je stavba rodinného domu XY, pozemek parc. XY a pozemek parc. XY, vše v k. ú. XY, obec XY (výrok I.), a zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalované Krajský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 18. 2. 2021, č. j. 24 Co 226/2020-192, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Žalovaná (zastoupená advokátem) podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, domáhaje se – prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění dále jen „o. s. ř.“. – zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Zároveň podala návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku.
Podle § 243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel vážně ohrožen na svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka.
Z okolností (důvodů) uvedených v návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti však nelze dovodit, že by dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech, neboť ta se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do jejích majetkových poměrů, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatelky a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka však v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuce, a její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Odkazuje pouze na usnesení vlády ČR ze dne 26. 2. 2021, č. 217, o přijetí krizového opatření, v jehož důsledku došlo k omezení provozu dovolatelčina obchodu. Toto usnesení však bylo ke dni 22. 3. 2021 zrušeno. Z obsahu spisu navíc plyne, že sporné nemovitosti již vyklidila. Nejsou tak splněny základní předpoklady uvedené v § 243 písm. a), b) o. s. ř., proto Nejvyšší soud návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 12. 2021
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu