Plný text
26 Cdo 124/2024-433
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobce Š. H., zastoupeného Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, proti žalované E. H., zastoupené Mgr. Barborou Černou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Čimická 717/34, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 10 C 77/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2023, č. j. 23 Co 204/2023-394, o návrhu na odklad vykonatelnosti, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2023, č. j. 23 Co 204/2023-394, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. 2. 2023, č. j. 10 C 77/2020-343, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce č. 2365/207, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, umístěné v domě č. p. XY stojícím na pozemku p. č. XY, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na společných částech budovy č. p. XY, nacházející se na pozemku p. č. XY, a spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na pozemcích p. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY (dále jen „bytová jednotka“), vše zapsáno na LV č. XY a LV č. XY pro katastrální území XY, obec XY (výrok I), nařídil prodej bytové jednotky ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi žalobce a žalovanou rovným dílem (výrok II), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III), žalobci a žalované uložil nahradit České republice náklady řízení ve výši uvedené v samostatném usnesením (výrok IV a V).
2. Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 23 Co 204/2023-394, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žalobu, jíž se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce zamítl (výrok I), ve výroku II tak, že se nenařizuje prodej bytové jednotky (výrok II) a ve výrocích IV a V tak, že žalobci uložil nahradit České republice náklady řízení ve výši uvedené v samostatném usnesení (výrok III) a žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 487 390 Kč (výrok IV).
3. Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání a domáhal se ve věci samé – prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“ – změny napadeného rozhodnutí tak, aby dovolací soud žalobě vyhověl. Zároveň navrhl odložit vykonatelnost rozsudku, neboť nedisponuje částkou, kterou je povinen nahradit na nákladech řízení a nuceným výkonem rozhodnutí mu hrozí „další škoda“.
4. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů.
6. Dovoláním napadené rozhodnutí ve věci samé je rozhodnutím, z něhož neplyne žádná povinnost, kterou by bylo možné vynutit některým ze způsobů výkonu rozhodnutí taxativně vyjmenovaných v § 258 o. s. ř. ani exekucí prováděnou exekutorem podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, nemůže být proto naplněn zákonný předpoklad „hrozící závažné újmy dovolateli na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí“.
7. O odkladu vykonatelnosti lze uvažovat ve vztahu k závislému výroku o náhradě nákladů řízení, u něhož přichází v úvahu hrozba závažné újmy neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Závažnost újmy se přitom poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
8. Peněžité plnění je z povahy věci zásadně vratné, tudíž nedoloží-li zavázaný ohrožení jeho návratnosti, popřípadě ohrožení výživy své nebo na něm závislých osob, nelze odklad vykonatelnosti povolit. V projednávané věci žalobce návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil pouze obecně, neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí dovodit a nic takového nevyplývá ani z obsahu spisu.
9. Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícímu proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalobce na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu jako nedůvodný v celém rozsahu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 6. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu