Plný text
26 Cdo 1525/2020-275
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce I. Z., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavou Vančurovou, advokátkou se sídlem v Jablonci nad Nisou, Na Pláni 3794/2, proti žalovaným 1) J. H., narozenému XY, bytem XY, 2) J. H., narozené XY, bytem XY, 3) H. S., narozené XY, bytem XY, 4) L. Š., narozenému XY, bytem XY, zastoupeným JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163/18, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 14 C 68/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. října 2019, č. j. 30 Co 121/2019-253, o odklad právní moci a vykonatelnosti, t a k t o :
I. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. října 2019, č. j. 30 Co 121/2019-253, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
II. Návrh na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku se zamítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. 12. 2018, č. j. 14 C 68/2015-225, zamítl žalobu, aby soud rozhodl, že se nahrazuje souhlas žalovaných L. Š., J. H., J. H. a H. S. s podáním žádosti stavebnímu úřadu o dodatečné povolení stavby opěrné zdi a anglického dvorku na pozemku označeném jako parcela č. XY v k. ú. a obci L. (dále jen „pozemek“, „předmětný pozemek“), s objednáním vypracování projektové dokumentace pro řízení o dodatečném povolení stavby opěrné zdi a anglického dvorku na pozemku označeném jako parcela č. XY v k. ú. a obci L. (dále jen „pozemek“, „předmětný pozemek“), se všemi právními úkony nutnými pro vydání dodatečného povolení stavby včetně obstarání podkladů a se zmocněním žalobce k těmto úkonům (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).
K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 10. 2019, č. j. 30 Co 121/2019-253, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v jehož rámci požádal o odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku s odůvodněním, že právní moc napadeného rozsudku znamená možnost spoluvlastníků zbourat opěrnou zeď a tím znehodnotit jak investice společné, teak zejména investice žalobce vložené do rekonstrukce jeho bytu v suterénu domu.
Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel vážně ohrožen na svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka.
Podmínky pro odklad právní moci považoval dovolací soud za splněné vzhledem k ohrožení dosud vynaložených investic žalobce, proto odložil právní moc napadeného rozhodnutí podle § 243 písm. b) o. s. ř. do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto. Přihlédl přitom i k tomu, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
Naproti tomu zamítl návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť jím byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu prvního stupně na nahrazení projevu vůle, u nějž vykonatelnost nepřichází v úvahu.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.