Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně Z. P., zastoupené JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, proti žalovaným 1) J. P., zastoupenému Mgr. Jakubem Urbánkem, advokátem se sídlem v Praze, Hošťálkova 852/46, 2) M. Č., zastoupené JUDr. Petrem Plavcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Na Zábradlí 205/1, 3) J. Č., zastoupenému JUDr. Petrem Plavcem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Na Zábradlí 205/1, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 102/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2025, č. j. 18 Co 84/2025-242, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované a třetímu žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 784,80 Kč k rukám JUDr. Petra Plavce, Ph.D., advokáta se sídlem v Praze, Na Zábradlí 205/1, do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. 10. 2024, č. j. 51 C 102/2022-193, zamítl žalobu o určení, že „vlastníkem bytové jednotky č. 580/2 o velikosti 94 m2 nacházející se ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. XY postavené na pozemku par. č. XY se spoluvlastnickým podílem k jednotce o velikosti 94/188 na společných částech budovy a spoluvlastnickým podílem o velikosti 94/188 na pozemku pod budovou a ½ pozemku par. č. XY (zahrada) a pozemku par. č. XY je J. P., r. č. XY trvale bytem XY“ (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výroky II, III) a státu (výrok IV).
2. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 26. 3. 2025, č. j. 18 Co 84/2025-242, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, II a IV potvrdil, ve výroku III jej změnil jen co do výše nákladů řízení, jinak jej i v tomto výroku potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II, III).
3. Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním zpochybněnou otázku existence rodinné domácnosti odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.
4. Pojem rodinné domácnosti Nejvyšší soud definoval v usnesení ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3975/2017, uveřejněném pod č. 110/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (na který poukázal i odvolací soud), jako společenství tvořené manžely, případně dalšími osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími. Současně vysvětlil, že existence rodinné domácnosti v dotčeném domě nebo bytě je jednou ze základních podmínek vzniku i trvání práva bydlení.
5. Za situace, kdy podle skutkových zjištění spolu žalobkyně a první žalovaný (manželé) sice žijí v předmětném bytě, ale minimálně od roku 2013 společně nehospodaří, naopak finanční prostředky každého z nich oddělují, se odvolací soud od citované judikatury neodchýlil, jestliže dovodil, že ke dni uzavření kupní smlouvy (22. 6. 2021) netvořili rodinnou domácnost.
6. Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že se nezabýval jejími námitkami a nepřihlédl ke všem významným okolnostem, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v § 241a odst. 1 o. s. ř. Nevymezuje totiž žádnou otázku procesního práva, na níž by napadené rozhodnutí záviselo, ale ve skutečnosti odvolacímu soudu jen vytýká, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K těmto vadám může dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (§ 237 - 238a o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř.) nezakládají.
7. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 16. 12. 2025
Mgr. Lucie Jackwerthová
předsedkyně senátu