Plný text
26 Cdo 3109/2025-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci navrhovatelů a) M. F., b) J. F., c) A. F., a d) M. S., zastoupených Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2134/126, za účasti účastníka Společenství vlastníků domu XY, zastoupeného JUDr. Lukášem Klicperou, advokátem se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, o neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek č. 8 ze dne 11. 10. 2023, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 62 Cm 15/2024, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2025, č. j. 18 Cmo 22/2024-73, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastníku Společenství vlastníků domu XY, náhradu nákladů dovolacího řízení 7 344,70 Kč k rukám JUDr. Lukáše Klicpery, advokáta se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti usnesení, které shromáždění účastníka (Společenství vlastníků domu XY - dále též jen „Společenství“) konané dne 11. 10. 2023 pod č. 8 schválilo v tomto znění:
„Shromáždění ukládá statutárnímu orgánu, aby všem členům společenství do 30. 11. 2022 odeslal:
a) seznam všech započitatelných podlahových ploch ve smyslu § 2 písm. e) vyhlášky MMR č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, seznam všech podlahových ploch ve smyslu § 2 písm. f) této vyhlášky a seznam všech koeficientu dle přílohy č. 1 této vyhlášky a
b) seznam všech korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou ve smyslu § 3 odst. 2 výše uvedené vyhlášky,
které hodlá použít pro zpracování vyúčtování služeb za rok 2023 a roky následující. Pokud budou s ohledem na novelizaci vyhlášky výše uvedené seznamy pro různé roky odlišné, uvede toto statutární orgán zřetelně ve všech seznamech.
Členové společenství mohou do 15. 1. 2024 namítat, že seznamy neobdrželi, že jsou neúplné, nebo že obsahují nesprávné údaje. Tyto námitky musí být zcela konkrétní, tj. musí obsahovat zcela konkrétní vady, které jsou členem společenství namítány. V případě nesprávných údajů obsažených v seznamech člen společenství uvede také vlastní představu o správném údaji (koeficientu, korekci či výpočtové metodě), přičemž tato představa musí zřejmým způsobem (za použití zřejmé, logické a pochopitelné úvahy) vycházet z podaných námitek.
Pokud člen společenství nesplní výše uvedené povinnosti, a přesto zpochybní řádnost vyúčtování služeb na základě vad seznamů, které neuvedl v námitkách, pak bude toto jednání považováno za hrubě neloajální vůči SVJ, hrubě nepoctivé a podstatně omezující výkon práv ostatních vlastníků jednotek, jelikož tito se budou případně muset fakticky podílet na nákladech souvisejících soudních sporů či pokut dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. a budou negativně ovlivněni souvisejícími provozními potížemi, kterým bylo možno předejít, pokud by nedošlo k porušení výše uvedených pravidel“ (dále též jen „usnesení č. 8“).
2. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. 9. 2024, č. j. 62 Cm 15/2024-30, návrh na vyslovení neplatnosti usnesení č. 8 zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
3. Na základě odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 26. 6. 2025, č. j. 18 Cmo 22/2024-73, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
4. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání navrhovatelů proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníky řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval jeho přípustností a z posléze vyložených důvodů jej podle § 243c odst. 1, 2 o. s. ř., odmítl, neboť není podle § 237 o. s. ř. přípustné.
5. Dovolání nemůže být přípustné pro řešení otázek nastolených dovolateli, zdali „shromáždění vlastníků může svým členům ukládat povinnost vyjadřovat se k seznamu započitatelných podlahových ploch ve smyslu § 2 písm. e) vyhlášky č. 269/2015 Sb., podlahových ploch ve smyslu § 2 písm. f) vyhlášky č. 269/2015 Sb., ke všem koeficientům dle přílohy č. 1 vyhlášky a dále k seznamu veškerých výpočtových metod a korekcí zohledňujících rozdílnou náročnost vytápěných místností ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb.“ a zda „pro případ, že tuto povinnost nesplní, avšak následně namítne nesprávnost vyúčtování, je společenství vlastníků oprávněno toto kvalifikovat jako hrubě neloajální vůči společenství vlastníků, hrubě nepoctivé a podstatně omezující výkon práv ostatních vlastníků, tedy zdali je shromáždění vlastníků povoláno k jakési autonomní normotvorbě v rámci společenství vlastníků“, jež dle dovolatelů v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu na těchto otázkách nespočívá (nezávisí), a proto jejich prostřednictvím nemůže být ani založena přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013 (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/13)].
6. Odvolací soud totiž výše uvedené otázky v napadeném rozhodnutí neřešil. Zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení č. 8 odůvodnil výhradně tím, že nepředstavuje (z blíže vylíčených důvodů) v žádné své (první, druhé, ani třetí) části závažný zásah do práv vlastníků jednotek, a není tak naplněna podmínka důležitého důvodu dle § 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), pro přezkum napadeného usnesení (a to ani kdyby, z hlediska obsahu samotného usnesení č. 8, nebylo Společenství k jeho přijetí oprávněno).
7. Aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství (a je proto neplatné), musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016).
8. Jen pro úplnost proto dovolací soud dodává, že při výkladu § 1209 odst. 1 o. z. již v minulosti mj. dospěl k závěru, že při zkoumání důležitého důvodu pro přezkum napadených rozhodnutí je třeba rozlišovat, zda vlastník jednotky měl možnost podílet se na rozhodování shromáždění. Měl-li vlastník jednotky možnost zúčastnit se shromáždění, a tedy i podílet se na jeho rozhodování, je důležitý důvod pro přezkum přijatých rozhodnutí zpravidla jen tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Při zachování principu minimalizace zásahů moci veřejné do rozhodování soukromého subjektu není důvod, aby soud přezkoumával (ne)platnost všech rozhodnutí, tedy i těch, v nichž nebyla řešena žádná důležitá záležitost, jestliže všichni vlastníci měli možnost o nich rozhodovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1051/2019).
9. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.); proto se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 6. 1. 2026
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu