Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v právní věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Ondřejem Vokálem, advokátem se sídlem v Praze 3, Příběnická 939/20, proti žalovanémuBytovému družstvu XY, zastoupenému JUDr. Tomášem Homolou, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 188/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2024, č. j. 62 Co 226/2024-203, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2024, č. j. 62 Co 226/2024-203, se mění takto: Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2024, č. j. 10 C 188/2022-194, se mění tak, že se řízení nezastavuje.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. 10 C 188/2022-189, přerušil řízení o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu ze dne 29. 7. 2022 „podle § 110 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť toto účastníci shodně navrhli, a to žalobce podáním ze dne 20. 3. 2023 a žalovaný podáním ze dne 22. 3. 2023, přičemž účelu řízení se toto přerušení nepříčí, neboť účastníci chtějí shodně vyčkat výsledku řízení dříve zahájeného ohledně oprávněnosti dříve udělené výpovědi téhož nájmu, kterýžto výsledek má význam pro jejich postup v řízení tomto“.
2. Obvodní soud pro Prahu 2 pak usnesením ze dne 22. 4. 2024, č. j. 10 C 188/2022-194, řízení zastavil (výrok I) podle § 111 odst. 4 o. s. ř., neboť žádný z účastníků nepodal do jednoho roku od přerušení řízení návrh na pokračování v tomto řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II) a o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku žalobci (výrok III).
3. K odvolání žalobce Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 15. 7. 2024, č. j. 62 Co 226/2024-203, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). V odůvodnění uvedl, že pokračování v řízení přerušeném podle § 110 o. s. ř. je možné pouze na základě návrhu účastníků, který však nebyl podán, a proto soud prvního stupně po roce od přerušení řízení správně zastavil. Soud prvního stupně ve svém usnesení ze dne 24. 3. 2023, č. j. 10 C 188/2022-189, jasně uvedl, že řízení bylo přerušeno podle § 110 o. s. ř., a to v návaznosti na souhlasnou reakci účastníků na žádost soudu prvního stupně, zda trvají na předmětném sporu a zda navrhují přerušení dle § 110 o. s. ř. Žalobce, zastoupený advokátem, měl možnost vyjádřit svůj nesouhlas s přerušením prostřednictvím příslušného opravného prostředku, ale neučinil tak. Soud sice účastníky nepoučil o následcích jejich nečinnosti, to však zákon nevyžaduje. Argumentace žalobce, že řízení bylo "materiálně" přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., není důvodná, protože nemohly vyvstat pochybnosti o tom, „jaký procesní postup soud prvního stupně volí“.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž namítá, že se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu při právním posouzení věci. Uvádí, že ze spisu je patrné, že úkony soudu a účastníků směřující k přerušení řízení začaly poté, co se soud prvního stupně dozvěděl o obnově řízení o určení neoprávněnosti dřívější výpovědi. Účastníci následně svými podáními k výzvě soudu shodně navrhli řízení přerušit, a to do pravomocného ukončení řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 169/2017, kdy výsledek tohoto dříve zahájeného řízení má bezprostřední význam pro jejich další postup v řízení později zahájeném a nebylo by hospodárné bez vyčkání tohoto výsledku v řízení pokračovat, neboť v případě, že by v dříve zahájeném řízení byla vyřešena otázka neoprávněnosti výpovědi z roku 2017 tak, že by výpověď byla shledána oprávněnou, neexistoval by právní poměr, který žalovaný zamýšlel ukončit výpovědí z roku 2022. Žalobce má za to, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 3. 2023, č. j. 10 C 188/2022-189, bylo řízení přerušeno na konkrétně specifikovanou dobu, a to do pravomocného ukončení řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 169/2017, a nebylo tak namístě po uplynutí jednoroční lhůty od přerušení předmětné řízení zastavit z důvodu podle § 111 odst. 4 o. s. ř. Závěrem navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil, příp. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
5. Žalovaný se ve svém vyjádření k dovolání ztotožnil s právní argumentací odvolacího soudu a navrhl dovolání odmítnout, event. zamítnout.
6. Dovolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále opět jen „o. s. ř.“) za splnění podmínky zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť se odvolací soud při řešení otázky procesního práva (zastavení přerušeného řízení) odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu.
7. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
8. Podle § 110 o. s. ř. jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání, soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení.
9. Podle § 111 odst. 4 o. s. ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. Soud může na návrh, jsou-li pro to závažné důvody, a i bez návrhu v případě, že to odůvodňují zájmy nezletilého dítěte, pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví.
10. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi (srov. usnesení ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2966/2013, nebo usnesení ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4063/2014), přijal a odůvodnil závěr, že k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přistoupí soud tehdy, jestliže probíhá jiné řízení nebo jestliže dal podnět k zahájení jiného řízení, v němž je řešena (má být řešena) otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o. s. ř.). Důvod přerušení řízení tu spočívá zejména v hospodárnosti řízení (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 752 s., nebo David, L.; Ištvánek, F.; Javůrková, N.; Kasíková, M.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 503). Účelem přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. (tzv. klid řízení) je poskytnout účastníkům řízení časový prostor pro možnost k mimosoudnímu vyřešení sporu tam, kde to umožňuje povaha věci, a to případně i za pomoci smírčího nebo mediačního jednání prováděného jinou osobou nebo zařízením (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání.; Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 505). Na tento účel proto zcela logicky navazuje ustanovení § 111 odst. 4, poslední věty o. s. ř., neboť lze mít důvodně za to, že pokud účastníci přerušeného řízení (podle § 110 o. s. ř.) nevyvíjí po dobu jednoho roku od přerušení řízení žádnou procesní aktivitu, jež by vedla k obnovení řízení, v němž by bylo soudem rozhodnuto o uplatněném nároku, je možné presumovat, že došlo k vyřešení sporu mimosoudní cestou (za jehož účelem bylo řízení přerušeno), a účastníci proto na pokračování řízení netrvají.
11. V projednávané věci se z obsahu spisu podává, že se soud prvního stupně přípisem ze dne 13. 3. 2023 (č. l. 183) dotázal účastníků řízení, zda v návaznosti na povolení obnovy řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 169/2017 (řízení o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 23. 5. 2017) trvají na dalším vedením sporu, příp. zda navrhují přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. V návaznosti na sdělení žalobce, že z důvodu hospodárnosti řízení navrhuje přerušení řízení (dle § 110 o. s. ř.) do doby, než bude řízení vedené pod sp. zn. 25 C 169/2017 ukončeno, a sdělení žalovaného, že navrhuje řízení přerušit [dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., případně dle § 110 o. s. ř.], řízení usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. 10 C 188/2022-189, přerušil. Následně řízení usnesením ze dne 22. 4. 2024, č. j. 10 C 188/2022-194, zastavil podle § 111 odst. 4 o. s. ř., neboť žádný z účastníků nepodal do jednoho roku od přerušení řízení návrh na pokračování v tomto řízení.
12. Z výše uvedeného se jednoznačně podává, že žalobce i žalovaný navrhli přerušení řízení o neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu ze dne 29. 7. 2022 podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. (tedy do skončení souvisejícího řízení, v němž je řešena otázka, jež může mít význam pro rozhodnutí soudu) a soud prvního stupně podle § 109 odst. 2 písm. c) toto řízení přerušil, neboť „účastníci chtějí shodně vyčkat výsledku řízení dříve zahájeného ohledně oprávněnosti dříve udělené výpovědi téhož nájmu, kterýžto výsledek má význam pro jejich postup v řízení tomto“. Pokud soud prvního stupně odkázal v usnesení o přerušení řízení na ustanovení § 110 o. s. ř., jedná se o zřejmou nesprávnost, neboť žalobce i žalovaný nežádali o přerušení řízení za účelem poskytnutí času pro vyřešení sporu mimosoudní cestou (byť rovněž zjevně nesprávně odkazovali také na § 110 o. s. ř.), ale toliko na dobu, než bude v jiném řízení vyřešena otázka, jež má význam pro rozhodnutí ve věci.
13. Jestliže odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zastaveno řízení vedené pod sp. zn. 10 C 188/2022, jelikož žádný z účastníků nepodal do jednoho roku od přerušení řízení návrh na pokračování v tomto řízení podle § 111 odst. 4 o. s. ř., závisí jeho rozhodnutí na otázce procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu (§ 237 o. s. ř.) a spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř.
14. Protože odvolací soud rozhodl nesprávně, a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje [§ 243d odst. 1 písm. b), § 220 odst. 1 o. s. ř.].
15. O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 4. 2025
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu