UsneseníOdmítnutoKategorie E — rutinníObčanské

Spisová značka

26 Cdo 5726/2017

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2018-11-15Zpravodaj: JUDr. Pavlína BrzobohatáECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.5726.2017.1
Další údaje
Senát: JUDr. Pavlíny Brzobohaté (předseda), JUDr. Jitky Dýškové, JUDr. Miroslava Feráka

Plný text

26 Cdo 5726/2017-243

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně P. Ch., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrou Čapkovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 300/22, proti žalovaným 1. B. B., narozenému XY, bytem XY a 2. I. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené žalovaným 1., o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 C 21/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. června 2017, č. j. 21 Co 89/2017-216, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové (odvolací soud) ze dne 5. 6. 2017, č. j. 21 Co 89/2017-216, kterým změnil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2016, č. j. 7 C 21/2015-119, tak, že zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaných s prohlášením vlastníků jednotek ze dne 27. 1. 2015, a současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), přípustné.

Otázku, zda soud může postupem podle § 31 odst. 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon č. 72/1994 Sb.“), změnit velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku náležejících jednotlivým vlastníkům jednotek, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. 26 Cdo 2255/2013).

Dovolání nemůže být přípustné pro řešení dalších otázek, jež dovolatelka vytyčila v dovolání - zda je podle zákona č. 72/1994 Sb. možná existence jednotky, ke které nenáleží žádný podíl na společných částech domu, zda ustanovení § 31 zákona č. 72/1994 Sb. ukládá vlastníkům jednotek povinnost určit velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu podle § 8 zákona č. 72/1994 Sb. a zda lze zamítnout žalobu, kterou má být nahrazen souhlas s prohlášením vlastníka jednotek, došlo-li mezi vlastníky k dohodě o změně spoluvlastnických podílů ke společným částem domu – neboť na jejich řešení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 15. 11. 2018

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací