UsneseníOdmítnutoKategorie E — rutinníObčanské

Spisová značka

26 Cdo 971/2024

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2024-07-15Zpravodaj: JUDr. Jitka DýškováECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.971.2024.1
Další údaje
Předmět řízení: DovoláníSenát:

Plný text

26 Cdo 971/2024-437

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní žalobce statutárního města Liberec, se sídlem v Liberci, nám. Dr. E. Beneše 1/1, IČO 00262978, proti žalované V. S., zastoupené Mgr. Petrem Horáčkem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Na Zbořenci 276/14, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 10 C 413/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. 11. 2000, č. j. 35 Co 541/2000-21, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 20. 6. 2000, č. j. 10 C 413/2000-10, ve znění usnesení ze dne 5. 1. 2001, č. j. 10 C 413/2000-24, přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 15 o velikosti 1+0 ve třetím podlaží domu čp. XY v ulici XY v XY, kterou žalobce vypověděl nájem bytu žalované (výrok I), rozhodl o počátku běhu výpovědní lhůty (výrok II), uložil žalované povinnost byt vyklidit a prostý všech osob a veškerého zařízení jej žalobci předat do 15 dnů po uplynutí výpovědní lhůty a poskytnutí přístřeší (výrok III) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV).

2. K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 21. 11. 2000, č. j. 35 Co 541/2000-21, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 16. 10. 2017 dovolání, které pro opožděnost Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 21. 3. 2018, č. j. 26 Cdo 290/2018-177 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. II. ÚS 1170/18).

4. Dne 26. 11. 2023 podala žalovaná proti rozsudku odvolacího soudu další (druhé) dovolání, které bylo doplněno podáním ze dne 2. 2. 2024 sepsaným advokátem.

5. Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).

6. Vzhledem k datu vydání rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž směřuje dovolání, postupoval Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.“).

7. Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů, mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti podání dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001 sp. zn. 29 Odo 196/2001, které bylo uveřejněno pod č. 70/2001 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a shodný závěr formuloval i Ústavní soud v usneseních ze dne 2. 1. 2002, sp. zn. I. ÚS 660/01, a ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01).

8. Podle § 240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

9. Dovolání je opožděné.

10. Napadený rozsudek odvolacího soudu, doručený advokátce žalované, která ji v odvolacím řízení zastupovala, nabyl právní moci dne 16. 1. 2001. Jestliže dovolání žalované bylo podáno dne 26. 11. 2023, stalo se tak zjevně po uplynutí zmíněné jednoměsíční lhůty podle § 240 odst. 1 o. s. ř.

11. Nejvyšší soud proti dovolání žalované podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítl.

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů dovolacího řízení právo nemá a žalobci v tomto stadiu řízení náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 7. 2024

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací