Plný text
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 26 Nd 401/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2025 Spisová značka:26 Nd 401/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.ND.401.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu místní Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:13. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Nd 401/2025-38 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové v exekuční věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 5 – Stodůlkách, náměstí Junkových 2808/2, IČO 25788001, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému F. Č., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1015/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1015/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město, podal dne 7. 5. 2025 Okresnímu soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení částky 13 621,26 Kč s příslušenstvím. 2. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 12. 6. 2025, č. j. 53 EXE 1015/2025-33, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude (podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“) předložena Nejvyššímu soudu (k rozhodnutí o určení, který soud věc projedná a rozhodne). V odůvodnění usnesení uvedl, že „lustrací v ISZR osobu povinného nenalezl“ (povinný nemá na území České republiky místo svého trvalého pobytu ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince). Z připojeného spisu nalézacího řízení se podává, že povinný je cizinec, občan XY republiky, a exekuční titul mu byl doručován prostřednictvím ustanoveného opatrovníka. V této fázi řízení nelze zjistit podmínky místní příslušnosti soudu (není zřejmé, v rámci působnosti kterého soudu má povinný majetek). 3. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. 4. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení [§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“)], jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. 5. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uzavřel, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. 6. Místně příslušným exekučním soudem je podle § 45 odst. 2 exekučního řádu soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. 7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť na území České republiky nemá místo (v citovaném ustanovení definovaného) pobytu a není známo, jestli zde má exekucí postižitelný majetek vzhledem k tomu, že jeho existenci exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 8. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud přihlížeje k zásadě hospodárnosti rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, který ve věci provedl prvotní úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 26 Nd 119/2013, nebo obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Nd 122/2019). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 7. 2025 Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu