Plný text
26 Nd 625/2025-82
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně Vodovody a kanalizace Cingel s. r. o., se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1615/50, IČO 06965385, zastoupené Mgr. Jiřím Ježkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, proti žalované Metrostav a. s., se sídlem v Praze 8, Koželužská 2450/4, IČO 00014915, o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 63/2025, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 63/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě, ani Okresnímu soudu v Karviné.
Odůvodnění:
1. U Obvodního soudu pro Prahu 8 je pod sp. zn. 26 C 63/2025 vedeno řízení, v němž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím sjednané v dodatku č. 1 ke smlouvě o společnosti uzavřené mezi účastnicemi.
2. Žalobkyně podáním ze dne 18. 9. 2025 (viz č. l. 71 spisu) navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu v Ostravě, eventuálně Okresnímu soudu v Karviné. Návrh odůvodnila tím, že ona i organizační složka žalované „oblast Severomoravský region, Divize 1“, jíž se řízení týká, sídlí v obvodu Okresního soudu v Ostravě, a bude-li se provádět dokazování výslechem zaměstnanců obou účastnic, půjde o zaměstnance činné v obvodu Okresního soudu v Ostravě. Dodala, že na základě smlouvy o společnosti účastnice podaly společnou nabídku a následně i uzavřely smlouvu o dílo se zadavatelem – obcí XY, kde bylo dílo realizováno, tj. v okresu XY.
3. Žalovaná s návrhem na delegaci nesouhlasila, namítala, že žádný z žalobkyní uvedených důvodů není natolik významný, aby odůvodňoval vhodnost přikázání věci jinému soudu. Přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu by vedlo k neodůvodněnému zvýhodnění žalobkyně a znevýhodnění žalované. Řízení před jiným soudem by neznamenalo výrazně hospodárnější nebo rychlejší projednání věci. Vyjádřila navíc přesvědčení, že se jedná o kroky žalobkyně, jejichž cílem jsou průtahy v účelově zahájeném řízení.
4. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
5. Nejvyšší soud (jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou.
6. Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé – v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. Situace, kdy některý účastník nemá bydliště (sídlo) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště (u právnické osoby sídlem) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 26 Nd 155/2024). Ani sama skutečnost, že v řízení může být nutné provést výslech svědků, jež bydlí či sídlí mimo obvod (místně příslušného) soudu, rovněž není důvodem pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu svědci žijí či mají sídlo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, či ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. 22 Nd 210/2016), tím spíše za situace, kdy žalovaná s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí. Ostatně případný výslech svědků může být proveden též s využitím videokonferenčního zařízení nebo prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.).
8. Tvrzením, že se spor týká organizační složky žalované, která sídlí v obvodu jiného soudu, než kde se nachází sídlo žalované právnické osoby, nelze obcházet pravidla pro určení místně příslušného soudu k projednání věci. O místní příslušnosti bylo v projednávané věci pravomocně rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2025, č. j. 32 C 340/2024-39, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2025, č. j. 15 Co 81/2025-54, v nichž soudy dospěly k závěru, že se spor organizační složky žalované netýká, a právě z tohoto důvodu vyslovily místní nepříslušnost Okresního soudu v Ostravě, u něhož bylo řízení zahájeno, a věc postoupily Obvodnímu soudu pro Prahu 8 místně příslušnému podle sídla žalované.
9. Skutečnost, kde je prováděno dílo podle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi a obcí XY, pak nemá pro posouzení důvodů vhodnosti pro přikázání věci žádný význam, neboť nároky z této smlouvy nejsou předmětem řízení a není zřejmé, jak by tato skutečnost mohla přispět k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu nebo důkladnějšímu projednání věci.
10. Ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v případě přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě, eventuálně Okresnímu soudu v Karviné pouze přesunula z žalobkyně na žalovanou, delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků.
11. Řečeno jinak, důvody uváděné žalobkyní pro delegaci vhodnou nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. To platí tím spíše, že žalovaná s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí.
12. Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána, proto návrhu žalobkyně, aby věc byla podle § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázána Okresnímu soudu v Ostravě, resp. Okresnímu soudu v Karviné, nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 1. 2026
Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu