Plný text
27 Cdo 2969/2021-645
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Sebeobrana akcionářů - organizační jednotka Dřevostroj Čkyně, se sídlem v Brně, Bratislavská 212/29, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 72056240, zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) J. P., narozené XY, bytem XY, 2) V. P., narozenému XY, bytem XY, 3) E. K., narozené XY, bytem XY, 4) P. T., narozenému XY, bytem XY, 5) M. M., narozenému XY, bytem XY, 6) V. Ch., narozenému XY, bytem XY, 7) R. Š., narozenému XY, bytem XY, 8) J. F., narozenému XY, bytem XY, 9) J. R., narozenému XY, bytem XY, 10) D. H., narozené XY, bytem XY, ad 1) až 5) a ad 7) až 10) zastoupeným JUDr. Danem Dvořáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, PSČ 110 00, a 11) Dřevostroj Čkyně, a. s., se sídlem ve Čkyni, Spůle 25, PSČ 384 81, identifikační číslo osoby 45021112, zastoupené JUDr. Milanem Vašíčkem, MBA, advokátem, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 656/2, PSČ 602 00, o zaplacení 6.334.200 Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 2659/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2021, č. j. 6 Cmo 174/2020-600, takto:
Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2021, č. j. 6 Cmo 174/2020-600, se zamítá.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 22. 1. 2020, č. j. 13 Cm 2659/2009-563, Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení 6.334.200 Kč (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalovaným ad 1) až 5) a ad 8) až 10) na náhradě nákladů řízení 587.580,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (výrok II.), uložil žalobci zaplatit jedenácté žalované na náhradě nákladů řízení 213.447,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok III.), a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a šestým a sedmým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok), uložil žalobci zaplatit žalovaným ad 1) až 5) a ad 7) až 10) na náhradě nákladů odvolacího řízení 296.512,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (druhý výrok), uložil žalobci zaplatit jedenácté žalované na náhradě nákladů řízení 86.061,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (třetí výrok), a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a šestým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[4] V rámci podaného dovolání dovolatel navrhl také odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí. Svůj návrh dovolatel zdůvodňuje tím, že mu výkonem napadeného rozhodnutí hrozí „závažná újma a je závažně ohrožen ve svých právech“.
[5] Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
[6] Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
[7] V usnesení ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněném pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož právní moc nebo vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v § 243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016.
[8] Tato podmínka v rozsahu, v němž dovolatel navrhuje odklad vykonatelnosti a právní moci části prvního výroku napadeného rozhodnutí, jíž odvolací soud potvrdil výroky II. a III. rozsudku soudu prvního stupně (kterými soud uložil žalovaným zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení), a druhého a třetího výroku napadeného rozhodnutí, jimiž odvolací soud uložil žalobci zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení, není splněna, neboť přípustnost dovolání (podle § 237 o. s. ř.) proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
[9] V R 144/2018 Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem)].
[10] Jelikož rozhodnutí obsažená ve zbývající části výroku napadeného rozhodnutí, tj. v té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV., a ve čtvrtém výroku, nejsou (nemohou být) exekučním titulem, Nejvyšší soud o odkladu vykonatelnosti ve vztahu k nim neuvažoval.
[11] V tomto rozsahu nemohou být splněny ani podmínky pro odložení právní moci, neboť rozhodnutí, kterými odvolací soud potvrdil výrok o zamítnutí žaloby, potvrdil výrok, jímž soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, či kterým sám takto (ve vztahu k nákladům odvolacího řízení) rozhodl, nejsou s to ohrozit dovolatele v jeho právech.
[12] Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Filip Cileček předseda senátu