Plný text
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně
Lékárny Vital Distribution s. r. o., se sídlem v Praze 1, Haštalská 1072/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24189677, zastoupené Mgr. Lenkou Korečkovou, advokátkou, se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 65, PSČ 516 01, proti žalované IDC International Drugstore Consulting GmbH, se sídlem v Henndorf am Wallersee, Landesstraße 7a, 5302, Rakouská republika, registrační číslo osoby FN 187025m, zastoupené Mgr. Lukášem Nývltem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, PSČ 110 00, o zaplacení 689.430,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Ecm 1/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, č. j. 4 Cmo 62/2024-92, takto:
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 1. 2024, č. j. 80 Ecm 1/2022-63, uložil žalované zaplatit žalobkyni 689.430,60 Kč s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně změnil jen ohledně výše náhrady nákladů řízení, jinak je potvrdil (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Podáním ze dne 16. 12. 2024 navrhla žalovaná, aby dovolací soud odložil vykonatelnost a právní moc napadeného rozhodnutí.
[4] Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zdůvodňuje dovolatelka tím, že soudní exekutor Mgr. Pavel Pajer vydal k vymožení napadeného rozhodnutí dne 6. 11. 2024 exekuční příkaz č. j. 141 EX 00186/24-020 (správně č. j. 141 EX 00186/24-019), k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv, kterým postihuje podíl dovolatelky v žalobkyni. Dále dovolatelka uvádí, že žalobkyně nevlastní žádný jiný majetek kromě pohledávky za dovolatelkou, která je předmětem tohoto řízení, přičemž se dovolatelka obává, že případně uhrazenou pohledávku žalobkyně „obratem převede na některou ze společností z koncernu Wiener Privatklinik Holding AG“. Dovolatelka by tak nebyla následně schopna „vyvedené finanční prostředky získat zpět“.
[5] Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
[6] Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 144/2018“), formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož je možné odložit materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, uveřejněné pod číslem 66/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
[7] V souladu se závěry, které dovolací soud formuloval a odůvodnil v usnesení sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a od nichž se neodchýlil ani ve své navazující judikatuře (srovnej např. shora citované R 144/2018), Nejvyšší soud dovodil, že v poměrech dovolatelky v dané věci jsou naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu, neboť v případě postižení podílu dovolatelky v žalobkyni není pochyb o tom, že by dovolatelce hrozila vážná újma. Nelze také vyloučit, že bezodkladné splnění rozsudkem uložené povinnosti by mohlo v majetkové sféře dovolatelky přivodit důsledky, jež by v budoucnu byly (mohly být) obtížně reparovatelné.
[8] Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal výsledek dovolacího řízení) proto rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 3. 2025
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu