Plný text
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Cashdirect One a. s., se sídlem v Praze 5, Bozděchova 1840/7, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 09867163, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalované VILA LADRONKA a. s., se sídlem v Praze 6, U Ladronky 1145/42, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 28205634, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Bürgerem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Šrobárova 2002/40, PSČ 101 00, o zaplacení 26.884.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 10 C 496/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2023, č. j. 58 Co 339/2023-812, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 15. 12. 2014 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 26.884.000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o půjčce uzavřené mezi původní věřitelkou (a právní předchůdkyní žalobkyně) WALL STREET COMMERCIAL BANK CORP., se sídlem Veneta, Aracane Avenue 25234, 97487 Oregon, Spojené státy americké, a žalovanou jako dlužnicí dne 17. 3. 2009, ve znění dodatku ze dne 22. 2. 2010.
[2] Podáním došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 24. 3. 2023 oznámil Ondřej Novák, narozený XY, bytem v Rudné, Sládkova 481/9, PSČ 252 19 (dále též jen „vedlejší účastník“), že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně.
[3] Žalobkyně se vstupem vedlejšího účastníka do řízení vyslovila souhlas. Žalovaná se vstupem vedlejšího účastníka do řízení nesouhlasila, a proto soudu navrhla, aby vstup vedlejšího účastníka do řízení nepřipustil.
[4] Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 7. 8. 2023, č. j. 10 C 496/2014-794, připustil vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobkyně.
[5] Městský soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že nepřipustil vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalobkyně.
[6] Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
[7] Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že dovolatelka byla subjektivně oprávněna podat dovolání, neboť napadeným rozhodnutím odvolacího soudu mohla v jejích poměrech nastat procesní újma, která by bývala byla odstranitelná, pokud by dovolání bylo vyhověno (subjektivní přípustnost) [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1045/2019, či ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2616/2019]. Přesto Nejvyšší soud dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[8] Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přijaté při výkladu § 93 o. s. ř. se podává, že:
1) Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. Pojem „právní zájem“ na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován. Zákonodárce tak ponechává na úvaze soudu v každém jednotlivém případě, aby podle konkrétních okolností projednávané věci sám posoudil, zda takový zájem je dán či nikoli. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje.
2) Vedlejší účastník má za povinnost, zejména je-li proti jeho účasti na řízení uplatněna námitka, tvrdit a prokázat, že má právní zájem na vítězství jím podporované strany. O takový právní zájem se zpravidla jedná, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení, tj. jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Nastalá změna se musí promítat do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů.
3) Smyslem institutu vedlejšího účastenství je zároveň posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Jinými slovy řečeno, jde o právní zájem na vítězství toho účastníka, jehož vedlejší účastník podporuje. Institut vedlejšího účastenství tedy neslouží pouze k ochraně zájmů třetí osoby (vedlejšího účastníka), ale zároveň i k ochraně zájmů hlavního účastníka řízení, na jehož stranu vedlejší účastník řízení přistoupil.
Srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 718/06, či ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 1589/11, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3960/2013, ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1269/2016, ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněné pod číslem 51/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. 12. 2016, sen. zn. 29 ICdo 34/2016, ze dne 31. 1. 2017, sen. zn. 29 ICdo 119/2016, ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5954/2016, ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1343/2018, ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1933/2018, ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 970/2017, ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1045/2019, či ze dne 4. 6. 2019, sen. zn. 29 ICdo 161/2018.
[9] Vedlejší účastník jako důvod svého vstupu do řízení uvedl, že jako statutární orgán „nástupnických společností po společnostech Cashdirect DC a. s. (dříve Cashdirect, a. s.) a Cashdirect Debt, s. r. o., který je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře se zákonem specifickou odpovědností, má právní zájem na výsledku tohoto soudního řízení“. Vedlejší účastník je přesvědčen, že dohodu o narovnání (datovanou k 24. 1. 2020), na jejímž základě mělo dojít k zániku žalované pohledávky a na které žalovaná staví svou procesní obranu, za věřitelku Cashdirect, a. s. podepsal bývalý jediný člen představenstva D. K. v době, kdy již tuto funkci nezastával, neboť jej od 1. 2. 2020 nahradil právě vedlejší účastník.
[10] Vedlejší účastník však již neuvedl, jak se rozhodnutí ve věci má konkrétně dotknout jeho právního postavení, tj. jeho práv a povinností vyplývajících z hmotného práva. Dospěl-li odvolací soud za této situace k závěru, že vedlejší účastník netvrdil právní zájem na vítězství jím podporované strany, posoudil otázku přípustnosti vedlejšího účastenství na straně dovolatelky v souladu s (výše citovanou) ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.
[11] Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že k novým tvrzením vedlejšího účastníka týkajícím se existence jeho právního zájmu na výsledku sporu vylíčeným v dovolání nemohl podle § 241a odst. 6 o. s. ř. přihlížet.
[12] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2025
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu