Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně ERGO Versicherung Aktiengesellschaft, se sídlem v Düsseldorfu, ERGO-Platz 1, PSČ 40477, Spolková republika Německo, zastoupené JUDr. Martinem Frimmelem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, PSČ 602 00, proti žalované ZUST AMBROSETTI DISTRIBUTION S. P. A., zahraniční osoba registrovaná pod č. 10495790965, se sídlem ve Veroně, Via Sommacampagna 22/A, PSČ 37137, Italská republika, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu
pod sp. zn. 27 Nd 101/2025 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
II. Věc vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Nd 101/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Rokycanech.
Odůvodnění:
1. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu 27. 2. 2025 žalobkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), určil, který soud je příslušný projednat a rozhodnout o připojeném návrhu na vydání platebního rozkazu, kterým se po žalované domáhá zaplacení náhrady škody ve výši 22.757,48 EUR s příslušenstvím a ve výši 227.021 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobkyně uvádí, že její právní předchůdkyně společnost Geis CZ s. r. o., identifikační číslo osoby 44567359 (na poptávku společnosti Alfa24 s. r. o., identifikační číslo osoby 08089728), uzavřela s žalovanou smlouvu o mezinárodní přepravě zásilky, ve které se žalovaná zavázala uskutečnit přepravu zásilky z místa nakládky v Italské republice (Vida srl, Simone Volpi, Via Galileo Galilei 4, Crespina 56040) do místa vykládky v České republice (Alfa24 s. r. o., Larisa Mikitova, v Praze, Svornosti 985/8, PSČ 150 00). Zásilka byla převzata do přepravy dne 2. 2. 2022, avšak do místa vykládky nebyla nikdy doručena.
3. Požadovaná náhrada škody odpovídá hodnotě ztracené zásilky, kterou byla společnost Geis CZ s. r. o. nucena nahradit Alfa24 s. r. o. na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 28. 11. 2023, č. j. 6 C 177/2022-256, ve znění usnesení ze dne 19. 2. 2024, č. j. 6 C 177/2022-263, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 5. 2024, č. j. 64 Co 207/2024-297. Žalobkyně uplatňuje svůj nárok na náhradu škody jakožto vedoucí pojistitel Geis CZ s. r. o., na nějž pohledávky přešly v důsledku vyplacení pojistného plnění. Žalovaná na náhradu škody přes výzvu neuhradila ničeho.
4. Podle žalobkyně je pravomoc soudů České republiky založena čl. 31 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě.
5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
6. Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
7. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
8. Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), sjednané dne 19. 5. 1956, která byla vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva“), se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
9. Podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území
a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla smlouva uzavřena, nebo
b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání.
- U jiných soudů nemůže žalobce spor vést.
11. Pro úplnost je třeba dodat, že ustanovení čl. 31 Úmluvy má aplikační přednost před pravidly mezinárodní příslušnosti zakotvenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a to podle jeho článku 71 odst. 1, který stanoví, že tímto nařízením nejsou dotčeny smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Mezi takové smlouvy patří rovněž Úmluva.
12. Jelikož řízení bylo zahájeno u Nejvyššího soudu, který není věcně příslušný, rozhodl Nejvyšší soud podle § 104a odst. 4 o. s. ř., že k projednání a rozhodnutí věci jsou v souladu s § 9 odst. 1 o. s. ř. v prvním stupni příslušné okresní soudy.
13. Místní příslušnost konkrétních soudů v rámci České republiky Úmluva neurčuje a nelze ji zjistit ani za pomoci příslušných ustanovení občanského soudního řádu (srov. § 84 až § 89a o. s. ř.). Aplikace článku 7 nařízení Brusel I bis, kterým je upravena nejen mezinárodní příslušnost soudů některého členského státu, ale které svěřuje příslušnost soudu určitého místa, je v posuzovaném případě vyloučena (srov. článek 71 odst. 1 nařízení Brusel I bis).
14. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud postupoval podle § 11 odst. 3 o. s. ř. a s ohledem na zásadu hospodárnosti určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Rokycanech, u kterého byl veden související spor pod sp. zn. 6 C 177/2022 a z jehož rozhodnutí žalobkyně při podání tohoto návrhu vychází. Nejvyšší soud zohlednil také skutečnost, že sídlo ani jednoho z účastníků řízení se nenachází na území České republiky.
15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2025
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu