Plný text
27 Nd 44/2026-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně M. K., zastoupené JUDr. Lucií Matějka Řehořovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, PSČ 186 00, proti žalované M. K. G., zastoupené Mgr. Katarínou Šulovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Černopolní 228/37a, PSČ 613 00, o zaplacení 110.925 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově pod sp. zn. 9 C 210/2024, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově pod sp. zn. 9 C 210/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Bruntále dne 4. 12. 2024 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení celkem 110.925 Kč s příslušenstvím z titulu vadného plnění ze smlouvy o dodání zboží a s tím souvisejících dodatečných nákladů.
[2] Podáním ze dne 21. 10. 2025 (č. l. 89 spisu) žalobkyně navrhla přikázat věc z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 2 podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Svůj návrh odůvodnila tím, že „žalovaná se v místní působnosti Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově nevyskytuje, její sídlo v České republice je zcela fiktivní, žalovaná na něm nepřebírá poštu“, že „stěžejní část dokazování a veškeré relevantní důkazy (včetně výslechu svědků) budou ležet v Praze, kde bylo zboží doručováno, baleno a následně uskladněno“ a že „žalovaná sama se jednání v nadepsané věci osobně neúčastní a zvolila právní zastoupení advokátní kanceláře sídlící v Brně, kdy cesta z Brna do Krnova je téměř shodně dlouhá jako cesta z Brna do Prahy. Oproti tomu právní zástupkyně žalobkyně … musí na jednání …dojíždět 4 hodiny“. Dále uvedla, že „přenesení místní příslušnosti v této fázi řízení ničemu nebrání ani řízení neprotahuje, když v jednání dosud nebylo zahájeno dokazování“.
[3] Žalovaná se k návrhu žalobkyně na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 podáním ze dne 15. 12. 2025 (č. l. 97 spisu) vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. Uvedla, že žalobkyní tvrzené nepřebírání pošty žalovanou je „zcela nesmyslné“, že „tvrzená nemožnost doručování žalované sama o sobě není důvodem pro jakoukoli delegaci“ a že „prakticky veškerá relevantní dokumentace je obsahem soudního spisu a je zcela nerozhodné, zda bude tato prováděna k důkazu u jednání v Krnově či jinde“.
[4] Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
[5] Podle § 12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
[6] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Bruntále – pobočce v Krnově, u něhož je věc projednávána, a Obvodnímu soudu pro Prahu 2, jemuž má být věc podle návrhu přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal.
[7] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/24 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[8] K přikázání věci jinému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 30 Nd 399/2015).
[9] Obecně platí, že takové situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti přesvědčivě odůvodnit (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, či ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
[10] Ani potřeba provést část dokazování mimo obvod soudu projednávající věc není sama o sobě důvodem k delegaci (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2015, sp. zn. 32 Nd 249/2015, či obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 30 Nd 466/2019).
[11] V poměrech projednávané věci (když návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 byl odůvodněn pouze nepřebíráním pošty žalovanou, vzdáleností mezi sídlem právní zástupkyně žalobkyně a sídlem Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově a tím, že důkazy a zboží se nachází v Praze) z argumentace žalobkyně nevyplývá, že by požadovaná delegace k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 sama o sobě mohla vést k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. Se zřetelem na okruh dosud navrhovaných důkazů (k prokázání žalobních tvrzení jsou kromě výslechu žalobkyně označeny toliko listinné důkazy) a rovněž s přihlédnutím k nesouhlasnému stanovisku žalované Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci označenému soudu neshledal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2026
JUDr. Marek Doležal předseda senátu