Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyň a) H. B., b) K. Č., a c) K. S., všech zastoupených Mgr. Martinem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Nové Město, Ostrovní 2064/5, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Husinecká 1024/11a, zastoupené doc. JUDr. Janem Brodcem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Rubešova 162/8, za účasti H. P., jako vedlejší účastnice na straně žalované, o převodu zemědělských pozemků oprávněným osobám, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 15 C 263/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2024, č. j. 21 Co 357/2024-613, t a k t o :
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2024, č. j. 21 Co 357/2024-613, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované podaném v této věci.
O d ů v o d n ě n í :
1. Rozsudek odvolacího soudu (jímž byl ve výrocích I a IV, potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jimiž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu tam označených pozemků a rozhodnuto o nákladech řízení) napadla žalovaná dovoláním. Co do jeho přípustnosti ohlašuje naplnění kritérií podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), co do důvodu namítá, že v jí formulovaných otázkách spočívá rozsudek odvolacího soudu na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1, věta první o. s. ř.).
2. Samostatným podáním doručeným přímo Nejvyššímu soudu dne 25. 3. 2025 žalovaná učinila návrh na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, uvádějíc, že případná dispozice s pozemky, které byly v nyní projednávané věci přiřknuty žalobkyním, může mít za následek závažné ohrožení jejích práv, jestliže i v případě úspěchu v dovolacím řízení by nebylo možné obnovit původní vlastnické poměry.
3. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
4. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, splněny (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
5. Dovolací soud v poměrech projednávané věci přitom přihlédl i k tomu, že případná dispozice s označenými pozemky, jež byly v nyní projednávané věci žalobkyním přiřknuty jako náhradní (zůstaly-li by zachovány účinky závaznosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu), by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Zároveň platí (vycházeje z obsahu spisu a z něj se podávajících okolností), že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
6. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu dovolatelky rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o jí podaném dovolání ve věci samé), že právní moc dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání (§ 243 písm. b/ o. s. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 5. 2025
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu