Plný text
28 Cdo 1306/2024-294
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce M. P., zastoupeného JUDr. Zbyňkem Zapotilem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 728/2, proti žalované M. P., zastoupené Mgr. Martinem Sadílkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, o zaplacení částky 360 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 8 C 102/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 21 Co 194/2023-219, o návrhu žalované na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, t a k t o :
I. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 21 Co 194/2023-219, ve spojení s výroky I, III a IV rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 3. 2023, č. j. 8 C 102/2021-160, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
II. Návrh na odložení právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 21 Co 194/2023-219, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Praze (dále i jen „odvolací soud“) potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ (dále i jen „soud prvního stupně“) ze dne 31. 3. 2023, č. j. 8 C 102/2021-160, ve výroku I, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 360 000 Kč se specifikovaným příslušenstvím a ve výrocích III a IV o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a náhradě nákladů státu (výrok I); zároveň bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále i jen „dovolatelka“) dovolání, v němž současně navrhla, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí. Důvodnost navrhovaného odkladu dovolatelka spatřuje v ohrožení svých práv dovoláním napadeným rozsudkem zejména v kontextu dalších tvrzených řízení souvisejících s uplatněním nároku na náhradu za užívání dotčené bytové jednotky nad spoluvlastnický podíl a předvídatelnosti soudního rozhodování.
3. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
4. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.
5. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
6. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§ 10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou splněny předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
7. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání – v části směřující proti meritornímu rozhodnutí odvolacího soudu – neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak vyloučit, že dovolání může být – za splnění předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné, potažmo důvodné (uzavře-li dovolací soud, že je naplněn vymezený dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř.). Podle dovoláním napadeného rozhodnutí (ve spojení se specifikovanými výroky rozsudku soudu prvního stupně) poté, co uplynula (pariční) lhůta ke splnění uložené povinnosti (§ 160 odst. 1, § 161 odst. 1 o. s. ř.), lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž s ohledem na celkovou výši soudem uložené platební povinnosti (meritorním rozhodnutím, jakož i akcesorickými výroky rozsudku odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně byla dovolatelce uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši), s přihlédnutím k poměrům dovolatelky (jak se podávají i z obsahu spisu), by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech.
8. Odklad vykonatelnosti rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Nd 319/2017).
9. Nejvyšší soud (jenž tak může učinit i bez návrhu) proto, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, rozhodl, že se vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku (ve spojení s výroky I, III a IV rozsudku soudu prvního stupně) odkládá do právní moci rozhodnutí o žalovanou podaném dovolání.
10. Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) ukládá žalované povinnost k peněžitému plnění (povinnost k zaplacení specifikované částky s příslušenstvím), Nejvyšší soud návrh na odložení právní moci napadeného rozhodnutí [§ 243 písm. b) o. s. ř.] zamítl jako nedůvodný, neboť z povahy rozhodnutí (výroku) ukládajícího povinnost k plnění vyplývá, že jeho negativní dopady do poměrů účastníka řízení se pojí výhradně s účinkem, že povinnosti v něm stanovené lze soudně vykonat (exekvovat), a mohou tedy být beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 6. 2024
Mgr. Petr Kraus předseda senátu