Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, IČ 000 25 429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/18, o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Co 256/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. srpna 2022, č. j. 5 Co 59/2022-48j, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2021, č. j. 53 Co 256/2021-48b, zamítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem proti usnesení téhož soudu ze dne 29. 7. 2021, č. j. 53 Co 256/2021-48, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. 6. 2021, č. j. 46 C 186/2020-39 (výrok I), současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
2. Usnesením ze dne 3. 3. 2022, č. j. 53 Co 256/2021-48f, Městský soud v Praze odmítl odvolání žalobce proti výše uvedenému usnesení pro opožděnost (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
3. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 8. 2022, č. j. 5 Co 59/2022-48j, k odvolání žalobce potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2022 (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
4. Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal žalobce dovolání, v němž současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
5. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Dle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.
8. V souladu s § 229 odst. 4 o. s. ř. může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
9. Dovolání, jímž žalobce (posuzováno podle obsahu podání) napadá usnesení odvolacího soudu potvrzující rozhodnutí soudu prvého stupně o odmítnutí jeho odvolání pro opožděnost, je tudíž v souladu s § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. objektivně nepřípustné.
10. Odmítnutí objektivně nepřípustného dovolání není na překážku skutečnost, že dosud nebylo rozhodnuto o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Stejně je tomu i ve vztahu k dosud nerozhodnuté žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť dle § 241b odst. 2 o. s. ř. má odmítnutí dovolání dle § 238 o. s. ř. před odstraňováním nedostatku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. přednost (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1893/2023, ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1906/2023, a ze dne 8. 4. 2024, sp. zn. 24 Cdo 789/2024, 24 Cdo 791/2024).
11. Dovolací soud proto v souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. žalobcovo dovolání odmítl.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 4. 2025
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu