Plný text
28 Cdo 3121/2025-711
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) T. S., b) P. B., c) M. B. a d) E. B., zastoupených JUDr. Zorkou Černohorskou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Balbínova 384, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, IČ 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 1 C 103/2023, o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. června 2025, č. j. 14 Co 728, 729/2024-658, takto:
I. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. června 2025, č. j. 14 Co 728, 729/2024-658, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. II. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. června 2025, č. j. 14 Co 728, 729/2024-658, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Lounech rozsudkem ze dne 23. 8. 2024, č. j. 1 C 103/2023-576, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 10. 2024, č. j. 1 C 103/2023-591, nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci specifikovanou smlouvu o bezúplatném převodu pozemků (výrok I), řízení ve vztahu k vymezenému pozemku zastavil (výrok II) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení žalobcům (výrok III) i státu (výrok IV).
2. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 26. 6. 2025, č. j. 14 Co 728, 729/2024-658, k odvolání žalované rozhodnutí soudu prvého stupně ve výroku I změnil tak, aby žalobě vyhověl v jejím změněném znění, jinak jej ve výroku I potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky (výroky II až V) i povinnosti žalované nahradit státu náklady řízení před prvoinstančním soudem (výrok VI).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně celému jeho rozsahu, uplatněná argumentace se však týká toliko jeho meritorního výroku I) brojí žalovaná dovoláním. Požaduje zrušení rozhodnutí krajského i okresního soudu a vrácení věci prvostupňovému soudu k dalšímu řízení, současně také navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku. Má za to, že předmětné pozemky by mohly být před rozhodnutím o dovolání převedeny na třetí osobu. Uvádí, že se snaží předejít dalším soudním sporům a cítí se vážně ohrožena na svých právech.
4. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), jednající ve smyslu § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř, ve lhůtě dle § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočtená v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné (a následně i opodstatněné).
6. Nejvyšší soud přihlédl k tomu, že případné dispozice s pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobcům přiřknuty jako náhradní, by mohly mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se daných nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
7. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sb. rozh. obč., dovolací soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti podle výše citovaného ustanovení. Jednou z těchto podmínek je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (eventuálně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.
8. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku krajského soudu je zjevně bezdůvodný, jelikož podle dovoláním napadeného rozhodnutí nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, neboť pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle toto prohlášení nahrazují (§ 161 odst. 3 o. s. ř.). Z povahy věci je pak vyloučeno nucené vymožení povinnosti k prohlášení vůle žalované, pokud je její projev vůle nahrazen přímo soudním rozhodnutím (k tomu srov. namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 813/2004). Ve vztahu k výrokům rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení jednak platí, že žalovaná ohledně nich v návrhu na odklad vykonatelnosti ničeho netvrdí, a dále je pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch stanovených povinností, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky se odkládají (to neplatí pouze u výroků rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde; srov. z mnoha usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 28 Cdo 1360/2022).
9. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) tak na základě shora uvedeného odložil právní moc napadeného rozsudku do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání [§ 243 písm. b) o. s. ř.], zatímco návrh na odklad jeho vykonatelnosti [§ 243 písm. a) o. s. ř.] jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 2. 2026
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu