Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně ZEBR s.r.o., IČ 269 15 308, se sídlem v Milovicích 178, zastoupené JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem v Mikulově, Bezručova 1896/90, proti žalované 5Element spol. s r.o., zahraniční osobě registrované pod č. 550 38 344, se sídlem v Trenčíně, Brnianska 2531, Slovenská republika, o zaplacení 6.299 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 28 C 120/2025, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 28 C 120/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
1. Okresnímu soudu v Hodoníně byla dne 17. 1. 2025 doručena žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava vzduchotechnické jednotky a odvětrávání na adrese XY, která, ač uhrazena zálohovou fakturou, dle žalobních tvrzení nebyla žalovanou provedena.
2. Usnesením ze dne 22. 1. 2025, č. j. 28 C 120/2025-11, dotčený soud vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu (výrok II). V odůvodnění svého usnesení ocitoval čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ze dne 12. prosince 2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), jakož i ustanovení § 84 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o místní příslušnosti soudu. Následně konstatoval, že místo splnění předmětného závazku bylo v České republice, pročež je založena pravomoc českých soudů. Nemá-li ovšem žalovaná na území České republiky své sídlo, závod nebo organizační složku, chybějí podmínky místní příslušnosti, a je tedy zapotřebí, aby místně příslušný soud ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Nejvyšší soud.
3. Dle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
5. Dle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
6. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ukotvila v názoru, že je-li mu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. především usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sb. rozh. obč.). Nemá ani prostor pro prověřování, zda podmínky místní příslušnosti skutečně chybějí, neboť ustanovení § 105 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 30 Nd 79/2017).
7. V nyní posuzované věci nelze však přehlížet skutečnost, že čl. 7 nařízení Brusel I bis upravuje nejen mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního státu, ale i příslušnost místní (s výjimkou odst. 6, srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 5. 2007, ve věci C-386/05, Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH). V důsledku toho jsou pravidla místní příslušnosti zakotvená v národním právu v případě aplikace čl. 7 nařízení Brusel I bis nepoužitelná (srov. SIMON, P., in DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II, § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2893-2894; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2025, sp. zn. 33 Nd 544/2024, či ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 23 Nd 35/2021).
8. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována
a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,
- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;
c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);
9. V nynější věci je řešen spor ze smlouvy o dílo, přičemž ze spisu se podává, že místem plnění bylo sjednáno sídlo žalobkyně v obci XY. Místně příslušným je tedy Okresní soud v Břeclavi, do jehož obvodu území řečené obce patří.
10. Nejvyšší soud, nemaje jinou možnost než postupovat podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., určil s ohledem na shora uvedené jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci Okresní soud v Břeclavi, v jehož obvodu měl být sjednaný závazek splněn.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 7. 2025
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu