Plný text
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci navrhovatele I. Insolvenční společnosti v. o. s., se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 3221/2, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 09795359, jako insolvenčního správce dlužníků V. M. a R. M., o zpeněžení majetkové podstaty dlužníků v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu, o dovolání dlužníka R. M., zastoupeného JUDr. Josefem Pojezdným, advokátem, se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem, Švehlova 46, PSČ 544 01, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. prosince 2022, č. j. 25 Co 318/2022-54, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. prosince 2022, č. j. 25 Co 318/2022-54, se mění t a k t o:
Odvolání dlužníka se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 25. října 2022, č. j. 067 EX 500002/22-31, soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 (dále jen „soudní exekutor“), jako dražebník, k návrhu I. Insolvenční společnosti v. o. s., jako insolvenčního správce dlužníků V. M. a R. M., na základě smlouvy o provedení dobrovolné dražby ze dne 15. srpna 2022 podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), a o změně dalších zákonů, a podle § 336j a § 336k zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“):
[1] Udělil vydražiteli M. M. příklep na označené nemovité věci (podílu dlužnice o velikosti 2/3 a podílu obou dlužníků náležejícímu do jejich společného jmění manželů o velikosti 1/3 k pozemku St. XY, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, a pozemku p. č. XY) zapsané na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území a obec XY (dále jen „nemovitosti“) za nejvyšší podání ve výši 4 900 025 Kč (bod I. výroku).
[2] Určil vydražiteli lhůtu k zaplacení nejvyššího podání v délce 14 dnů od právní moci usnesení o příklepu (bod II. výroku) a rozhodl, že vlastníci jsou povinni vydražené nemovitosti vyklidit (bod III. výroku).
2. K odvolání dlužníka Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení soudního exekutora.
3. Odvolací soud konstatoval, že soudní exekutor postupoval v daném případě podle § 76 odst. 2 exekučního řádu, jestliže jako dražebník na návrh insolvenčního správce coby osoby s dispozičním oprávněním zpeněžil v dražbě [v souladu s § 286 odst. 1 písm. d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] nemovitosti zahrnuté do majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníků. Námitku dlužníka týkající se ceny vydražených nemovitostí posoudil jako nedůvodnou, neboť postup soudního exekutora při určení výsledné ceny v dražební vyhlášce měl za správný.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník (R. M.) dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která má být dovolacím soudem posouzena jinak. Uplatňuje dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) a navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
5. Dovolatel zejména namítá, že s ohledem na okolnosti případu se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a v rámci přezkumu dražby měl posoudit i zákonnost stanovení ceny dražené věci.
6. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
7. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností dovolání v dané věci. Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř., takže zbývá určit, zda je přípustné podle § 237 o. s. ř. (když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., vypočtených v § 238 o. s. ř.).
8. Dovolání Nejvyšší soud shledává přípustným podle § 237 o. s. ř., neboť co do posouzení otázky rozsahu přezkumu usnesení o příklepu v dobrovolné dražbě ve vazbě na § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jde o věc Nejvyšším soudem dosud neřešenou.
9. U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti též k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.); právě takovou (jejíž existence je určující pro konečný výsledek dovolacího řízení) pak dovolací řízení trpí.
10. V usnesení ze dne 22. června 2022, sp. zn. 29 Cdo 2652/2020, uveřejněném pod číslem 35/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 35/2023“), Nejvyšší soud (jenž vycházel rovněž ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. 21 Cdo 559/2014, uveřejněného pod číslem 69/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vysvětlil, že pro zpeněžení majetkové podstaty v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu (exekučního řádu) [§ 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona] zákonodárce podrobnější úpravu účasti na takové dražbě neprovedl; z § 289a odst. 2 insolvenčního zákona toliko plyne, že navrhovatelem dražby (žadatelem o ni) je insolvenční správce. I zde nicméně platí, že účastníkem dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s § 289a insolvenčního zákona, je nepochybně insolvenční správce (žadatel), který sjednal se soudním exekutorem o této jeho tzv. další činnosti smlouvu o provedení dražby a který má přitom postavení oprávněného. Povinný v takové dražbě nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Účastníci insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) jen proto nejsou účastníky takové dražby. Řečené platí nejen pro věřitele, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (typově pro přihlášené věřitele), nýbrž i pro (insolvenčního) dlužníka, a to bez zřetele k tomu, zda předmětem dražby je jeho majetek [nebo majetek náležející do majetkové podstaty jako majetek ve vlastnictví třetích osob, na který se po dobu trvání účinků soupisu pohlíží jako na dlužníkův majetek (§ 205 odst. 4 insolvenčního zákona)]. Právo nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty totiž prohlášením konkursu na majetek dlužníka přechází na insolvenčního správce dlužníka (jenž se dražby účastní coby její navrhovatel); srov. § 229 odst. 3 písm. c/ insolvenčního zákona i § 246 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Insolvenční dlužník (coby osoba, jejíž dispoziční práva k majetkové podstatě přešla na insolvenčního správce) není oprávněn tomuto právu konkurovat ani v podobě účasti na dražbě vyvolané návrhem (žádostí) insolvenčního správce dlužníka (srov. opět § 246 odst. 2 insolvenčního zákona).
11. Lze tudíž shrnout, že (insolvenční) dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona) nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b/, c/, e/ a f/ insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona ve spojení s § 289a insolvenčního zákona; není tak osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení o příklepu udělenému vydražiteli v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu (exekučního řádu). Odvolání podané (insolvenčním) dlužníkem proti usnesení o příklepu udělenému v takové dražbě vydražiteli, proto odvolací soud odmítne (má odmítnout) jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn (§ 218 písm. b/ o. s. ř.). Srov. též R 35/2023.
12. V posuzované věci se odvolací soud výše uvedenými zásadami neřídil (odvolání dlužníka projednal věcně), čímž se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
13. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval dalšími dovolacími námitkami, s přihlédnutím ke splnění podmínek uvedených v § 243d odst. 1 písm. b/ o. s. ř. změnil usnesení odvolacího soudu tak, že odvolání dlužníka odmítl podle § 218 písm. b/ o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 3. 2025
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu