Plný text
29 Cdo 1963/2021-288
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce KONREO, v. o. s., se sídlem v Brně, Dobrovského 1310/64, PSČ 612 00, identifikační číslo osoby 04706498, jako insolvenčního správce dlužníka FAU s. r. o., identifikační číslo osoby 49610431, zastoupeného JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403/2, PSČ 702 00, proti žalovanému České republice - Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, se sídlem v Ostravě, Na Jízdárně 3162/3, PSČ 709 00, o zaplacení 19 326 575,74 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 15 C 311/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2021, č. j. 62 Co 75/2021-262, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou ze dne 4. září 2017 se žalobce (KONREO, v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka FAU s. r. o.) domáhal po žalovaném (České republice - Specializovanému finančnímu úřadu) zaplacení částky 19 326 575,74 Kč jako úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
2. Usnesením ze dne 18. září 2020, č. j. 15 C 311/2017-247, Obvodní soud pro Prahu 7 řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Specializovanému finančnímu úřadu (body I. a II. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).
3. Šlo o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když jeho první rozhodnutí - usnesení ze dne 14. února 2020, č. j. 15 C 311/2017-225, kterým vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu příslušnému - k odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. července 2020, č. j. 62 Co 242/2020-239, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. K odvolání žalobce Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý výrok).
5. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, podle něhož v projednávané věci nejde o soukromoprávní vztah a zákon nestanoví, že by soud v občanském soudním řízení rozhodoval věci týkající se správy daní a spory z toho vzešlé.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
7. Již v rozsudcích ze dne 17. října 2007, sp. zn. 33 Odo 653/2005, a ze dne 2. září 2008, sp. zn. 30 Cdo 2686/2007, Nejvyšší soud vysvětlil, že vzhledem k tomu, že daňový poplatník není vůči správci daně v právně rovnoprávném postavení a jejich vzájemný vztah je založen na principu subordinace, je spor ve věcech vrácení daňového přeplatku (včetně zaplacení úroku z přeplatku) sporem vyplývajícím ze vztahu veřejnoprávního. Pravomoc soudu rozhodovat ve věcech daňových nevyplývá z § 7 odst. 1 o. s. ř. a není založena ani zákonem ve smyslu § 7 odst. 3 o. s. ř.; rozhodovat ve věci zaplacení úroku z přeplatku daně náleží správci daně.
8. V usneseních ze dne 24. července 2007, sp. zn. 29 Cdo 2244/2007, a ze dne 28. února 2008, sp. zn. 29 Cdo 660/2008, Nejvyšší soud dále ozřejmil, že spor, v němž se správce konkursní podstaty úpadce domáhá toho, aby správce daně do konkursní podstaty vrátil (zaplatil) nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty, není sporem vyvolaným konkursem, s tím, že pravomoc k rozhodnutí takového sporu nemají soudy, ale správce daně.
9. Jestliže v dané věci soudy dovodily, že není dána jejich pravomoc rozhodnout o žalobě, jíž se insolvenční správce domáhá po příslušné organizační složce státu (finančním úřadu) zaplacení úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 2 daňového řádu, je jejich rozhodnutí v souladu s výše uvedenou judikatorní praxí, přičemž Nejvyšší soud se nemá důvod od této praxe odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
10. Nejvyšší soud nepřehlédl, že rozhodnutím Specializovaného finančního úřadu ze dne 28. dubna 2021, č. j. 74224/21/4100-00705-050335, se místně příslušným správcem daně dlužníka FAU s. r. o. stal od 21. května 2021 Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Proto v dovolacím řízení jednal s touto organizační složkou státu.
11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
12. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první, článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2021
Mgr. Milan Polášek předseda senátu