Plný text
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce M3 Finance s. r. o., se sídlem ve Varnsdorfu, Legií 1278, PSČ 407 47, identifikační číslo osoby 28705912, zastoupeného JUDr. Karlem Brűcklerem, advokátem, se sídlem v Praze 5, U Hrušky 63/8, PSČ 150 00, proti žalovanému GO INVEST SE, se sídlem v Brně, Leitnerova 975/34, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29369223, zastoupené Mgr. Lubomírem Kinclem, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, o odpůrčí žalobě, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 C 17/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2024, č. j. 37 Co 97/2024-454, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2004, č. j. 37 Co 97/2024-454, se zamítá.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 15. ledna 2024, č. j. 3 C 17/2020-417, Okresní soud v Blansku:
[1] Určil, že kupní smlouva ze dne 29. prosince 2016, kterou M. K. převedl na žalovaného (GO INVEST SE) vlastnické právo ke dvěma (označeným) pozemkům, je vůči žalobci (M3 Finance s. r. o.) právně neúčinná (bod I. výroku).
[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 46.875,79 Kč (bod II. výroku).
[3] Uložil žalovanému zaplatit státu na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 8.700 Kč (bod III. výroku).
2. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. listopadu 2024, č. j. 37 Co 97/2024-454:
[1] Potvrdil rozsudek okresního soudu (první výrok).
[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí jednak na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, jednak na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a je nepřezkoumatelné; požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.
4. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc a vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, maje za to, že jsou dány okolnosti hodné zvláštního zřetele, které s ohledem na povahu žalovaného nároku na vyslovení neúčinnosti právního jednání a důsledků promítnutých do majetkové sféry žalovaného jsou značné, a to s ohledem na excesivní zásah do základního práva žalovaného na spravedlivý proces (s ohledem na způsob provedení části dokazování); následky by tak mohly představovat značnou škodu, která by byla dalším nepřiměřeným zásahem do práv dovolatele, která by byla složitě napravována ex post.
5. Pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
6. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí,
je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí shrnul Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází).
8. U odkladu vykonatelnosti je jedním z těchto předpokladů i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Odtud plyne, že návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku je zjevně bezdůvodný, jelikož předmětný rozsudek, má povahu rozsudku o určení, jenž se (proto) nevykonává; jeho vykonatelnost proto nelze odložit podle ustanovení § 243 písm. a/ o. s. ř.
9. Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí bez dalšího zamítl.
10. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud v poměrech dané věci rovněž neshledal, jelikož „závažné ohrožení ve svých právech“ (§ 243 písm. b/ o. s. ř.) dovolatel argumentačně nepojí se svými „osobními“ poměry, nýbrž je odvozuje z tvrzených vad řízení, které předcházely vydání napadeného rozsudku (kterážto argumentace je z pohledu § 243 písm. b/ o. s. ř. právně bezcenná) a z obecného předpokladu (bez vazby na své poměry), že následky by mohly představovat značnou škodu, která by byla (…) složitě napravována ex post [tato argumentace neobstojí proto, že nevypovídá ničeho o konkrétním (konkrétně zdůvodněném) ohrožení práv dovolatele (od jeho poměrů je zcela odpoutána a platila by vždy a na všechny)].
11. Nejvyšší soud proto zamítl i návrh dovolatele na odklad právní moci dovoláním napadaného rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. dubna 2025
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu