Plný text
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 3 Tdo 1113/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:7. 1. 2026 Spisová značka:3 Tdo 1113/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:3.TDO.1113.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zabrání věci Dovolání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. § 265d tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1113/2025-2313 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 1. 2026 o dovoláních zúčastněných osob M. T. a M. T. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 9. 2025, č. j. 1 To 61/2025-2276, jako soudu stížnostního ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 1/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání zúčastněných osob M. T. a M. T. odmítají. Odůvodnění: I. 1. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 2025, č. j. 40 T 1/2020-2235, bylo v trestní věci obviněného M. T. rozhodnuto podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku o uložení ochranného opatření – zabrání věci, a to nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY, katastrální území XY, na listu vlastnictví XY, a to pozemky parcelního čísla XY a XY se stavbou – rodinným domem čp. XY na parcele číslo XY. 2. Proti usnesení krajského soudu podaly zúčastněné osoby M. T. a M. T. (vlastníci zabraných nemovitostí a rodiče obviněného) stížnost, o níž rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 4. 9. 2025, č. j. 1 To 61/2025-2276, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. II. 3. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podaly prostřednictvím právní zástupkyně zúčastněné osoby společné podání označené jako dovolání, v němž uplatnily dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), k) a m) tr. ř. 4. Zúčastněné osoby namítaly posouzení možnosti uložit ochranné opatření zabrání věci podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku třetí osobě vrchním soudem, zejména posouzení toho, zda hodnota tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti není ve vztahu k hodnotě věci tvořící zprostředkovaný výnos z trestné činnosti zanedbatelná. Zúčastněné osoby dále namítaly posouzení jejich dobré víry. 5. Závěrem zúčastněné osoby navrhly, aby Nejvyšší soud usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 9. 2025, sp. zn. 1 To 61/2025, zrušil a věc mu vrátil. Současně navrhly, aby bylo pozastaveno nakládání s věcmi, které byly zabrány podle § 265h odst. 3 tr. ř., a aby Nejvyšší soud zvážil, zda nařídí, aby soud nově rozhodoval v jiném složení senátu nebo jiným samosoudcem, případně aby věc přikázal jinému odvolacímu soudu. 6. K podání zúčastněných osob se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) uvedením, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podat dovolání, neboť jí zákon (obdobně jako některým dalším osobám, jež mohou podat odvolání) takové oprávnění nepřiznává. Dovolání mohou podat jen osoby zákonem taxativně vyjmenované, tj. nejvyšší státní zástupce, resp. po novele trestního řádu provedené zákonem č. 315/2019 Sb. a účinné od 1. 12. 2019, též příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce, a obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká (§ 265d odst. 1 tr. ř.), přičemž v řízení proti mladistvému v jeho prospěch též orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 72 odst. 1 zákona o soudnictví ve věcech mládeže), zákonný zástupce (§ 34 odst. 1 tr. ř.) nebo opatrovník (§ 34 odst. 2 tr. ř.) a v zastoupení mladistvého též jeho obhájce (§ 41 odst. 2, 4 tr. ř.). Proto dovolání zúčastněné osoby směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. 7. Na podkladě dostupného spisového materiálu nelze ani dospět k závěru, že M. T. a M. T. dříve vystupovali v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně v postavení obviněných, kteří by byli pravomocně zproštěni obžaloby nebo bylo jejich trestní stíhání pravomocně zastaveno, a teprve následně by jim bylo uloženo ochranné opatření. Pouze v takovém případě by byly tyto osoby oprávněny k podání dovolání, nikoli však jako zúčastněné osoby, ale jako obvinění (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1069/2019, uveřejněné pod č. 57/2021 Sb. rozh. tr.). 8. Na základě shora uvedených skutečností dospěl státní zástupce k závěru, že dovolání zúčastněných osob byla podána osobami neoprávněnými. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud takto podaná dovolání zúčastněných osob M. T. a M. T. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. 9. Na vyjádření státního zástupce zareagovaly zúčastněné osoby replikou, v níž uvedly, že obecně je judikaturou vykládáno, že zúčastněné osoby nejsou oprávněny podat dovolání proti rozhodnutí o zabrání věci. Obvykle je to z důvodu, že práva zúčastněných osob jsou zajištěna povinností soudu zkoumat dobrou víru a přiměřenost zásahu v podobě zabrání věci. V tomto případě však soudy na zkoumání zejména pak dobré víry zcela rezignovaly a nijak nešetřily práva zúčastněných osob, které neměly nic společného s trestnou činností M. T. Soudy se také nijak podrobně nezabývaly přiměřeností tohoto zásahu. 10. Kromě těchto zásahů do ústavně zaručených práv zúčastněných osob zdůraznily i probíhající trestní řízení vedené pod č. j. KRPB-223252/ČJ-2025-060081, které by rozhodně mělo mít vliv na posouzení celé věci a které je (pravděpodobně) dosud ve fázi prověřování. Oprávněné osoby jsou navíc osoby, které jsou oprávněny podat odvolání ve prospěch obviněného podle § 247 tr. ř., a tedy se považují i za osoby oprávněné podat v této věci dovolání. 11. Z uvedených důvodů proto oprávněné osoby navrhly, aby Nejvyšší soud jejich dovolání projednal. III. 12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v této trestní věci dovolání přípustná, zda byla podána v zákonné lhůtě a na místě, kde lze taková podání učinit, a zda je podaly osoby oprávněné. Shledal přitom, že zúčastněné osoby M. T. a M. T. nejsou osobami oprávněnými k podání dovolání. 13. Z ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř. se podává, že dovolání mohou podat a) nejvyšší státní zástupce, b) příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce, c) obviněný. 14. Výčet subjektů uvedených v § 265d odst. 1 tr. ř. je taxativní (uzavřený). Osobou neoprávněnou k podání dovolání je tedy každá jiná osoba než osoby uvedené v ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř. Jako dovolání podané osobou neoprávněnou by muselo být zamítnuto např. dovolání podané jiným státním zástupcem, poškozeným (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 21/2006, pod č. T 851/II), zúčastněnou osobou apod., třebaže tyto osoby vystupovaly jako strany v původním řízení. Neoprávněnými jsou i osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. ř., které mohou ve prospěch obviněného podat odvolání; jejich podání – byť označené jako dovolání – se ovšem neodmítne podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., ale nakládá se s ním podle speciálního ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. 15. Ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. se však na M. T. a M. T. nevztahuje, neboť M. T. a M. T. podali mimořádný opravný prostředek z pozice zúčastněných osob, tedy ve svůj prospěch, nikoli ve prospěch obviněného. 16. Přestože v obecné rovině je usnesení o uložení ochranného opatření, resp. rozhodnutí o zamítnutí stížnosti proti takovému rozhodnutí, obsaženo ve výčtu rozhodnutí ve věci samé podle § 265a odst. 2 písm. e) tr. ř., aktivní legitimace k podání dovolání zúčastněné osobě nesvědčí. Ze shora předestřeného plyne, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podávat dovolání, a to ani kdyby proti témuž rozhodnutí bylo jinak osobou k tomu oprávněnou dovolání přípustné. Proto její dovolání směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. (srov. PÚRY, F., ŠÁMAL, P. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3209, 3244 a 3245). 17. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by zúčastněné osoby M. T. a M. T. byly v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně kdykoli během řízení v pozici obviněných, a následně byly pravomocně zproštěny obžaloby nebo bylo jejich trestní stíhání pravomocně zastaveno, přičemž jim v pozici obviněných bylo uloženo ochranné opatření. V takovém případě by byly oprávněny k podání dovolání, nikoli však jako zúčastněné osoby, ale jako obvinění (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1069/2019, uveřejněné pod č. 57/2021 Sb. rozh. tr.). IV. 18. Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na výše stručně rozvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání zúčastněných osob M. T. a M. T. podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť byla podána osobami neoprávněnými. Za této situace tedy nepřezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení. 19. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 7. 1. 2026 JUDr. Petr Šabata v. r. předseda senátu Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů v. r.