Plný text
Nejvyšší soud předesílá, že dovolací přezkum je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. věta první o. s. ř.). Otázka prokázání vzniku (a případné výše) škody není otázkou právní ve smyslu § 237 o. s. ř. Posouzení vzniku (a případné výše) tvrzené škody je posouzením skutkových otázek, nikoliv právním hodnocením věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 777/2013). Tvrdí-li žalobce v dovolání, že i vlastní dohodu, k jejíž vykonatelnosti notářský zápis se svolením k vykonatelnosti svoloval, zpracovala notářka, konstruuje nepřípustně svůj mimořádný opravný prostředek na odlišném skutkovém základu, než tak učinil odvolací soud, neboť sepis zmíněné dohody notářkou nebyl prokázán (bod 20 napadeného rozhodnutí).
Přípustnost dovolání ve věci samé žalobce dále shledává v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení následujících otázek, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly dosud vyřešeny, a to 1. zda je dána odpovědnost státu za činnost notáře spočívající v navrhnutí a sepsání právního jednání vtěleného do notářského zápisu s přímou vykonatelností s tím, že právní jednání je následně shledáno neplatným a dále, že notář neodmítl sepsat (tedy, že sepsal) notářský zápis s přímou vykonatelností, který nelze pro neplatnost nároku vykonat, a 2. zda je škodou plnění (smluvní pokuta), které měla osoba získat z právního jednání uzavřeného současně se sepisem notářského zápisu s přímou vykonatelností s tím, že právní jednání je neplatné a notář neodmítl sepsat notářský zápis s přímou vykonatelností k tomuto neplatnému právnímu jednání.
První z právních otázek, které žalobce nastínil, nemůže přípustnost dovolání založit, neboť na řešení této otázky napadené rozhodnutí ve smyslu § 237 o. s. ř. nezávisí. Tato otázka se týká posouzení existence nesprávného úředního postupu, jakožto předpokladu odpovědnosti státu za škodu. Rozsudek odvolacího soudu, jak je výslovně uvedeno v jeho odůvodnění, spočívá ovšem na závěru o neexistenci dalšího z předpokladů odpovědnosti státu za škodu, a to vzniku škody. Pakliže soud uzavřel, že žalobkyni tvrzená škoda nevznikla (respektive její vznik nebyl prokázán), nebylo nutné zabývat se otázkou, zda lze v postupu notáře spatřovat nesprávný úřední postup. Touto otázkou se odvolací soud zabýval toliko okrajově. K tomuto patří zmínit, že Nejvyšší soud uvedl již v rozsudku ze dne 18. 2. 1998, sp. zn. 23 Cdo 280/98, že závisí-li uplatněný nárok na současném naplnění několika znaků skutkové podstaty právní normy, pak zamítnutí žaloby odůvodňuje již závěr, že není dán jeden z nich.
Žalobcem položená druhá otázka se rovněž míjí s primárním a zároveň stěžejním důvodem, na němž odvolací soud své rozhodnutí postavil. Uzavřel-li odvolací soud, že žalobce neprokázal vznik škody způsobený tím, že exekuce byla zastavena, protože smlouva o stanovení podmínek pro zřízení zástavního práva (jež byla podkladem pro notářský zápis se svolením k vykonatelnosti) byla neplatným hmotněprávním úkonem, pročež z této smlouvy nemohla vzniknout tvrzená pohledávka na zaplacení smluvní pokuty, je i tato otázka bezpředmětnou, neboť jejím prostřednictvím ve skutečnosti namítá, že škoda je generována tím, že notář sepsal notářský zápis s přímou vykonatelností, ačkoliv jej sepsat neměl. Žalobce svoji argumentaci, že by v takovém případě zástavní smlouvu nepodepsal, opět nepřípustně staví na neprokázaném předpokladu, že smlouva o stanovení podmínek pro zřízení zástavního práva byla sepsána notářkou.
Míjejí-li se žalobcem položené otázky s odůvodněním dovoláním napadeného rozsudku, nezakládají přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod č. 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může dovolací soud podle § 242 odst. 3 o. s. ř. přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 11. 2025
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu