Plný text
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nemůže založit námitka dovolatele, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (představované dovolatelem uvedeným rozsudkem ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 391/2015), jestliže žalobci přiznaný úrok započítal na zadostiučinění z titulu vzniklé nemajetkové újmy s tím, že tímto úrokem byla dle mínění žalobce odškodněna jemu vzniklá majetková újma (spočívající v nemožnosti disponovat s finančními prostředky, které mu stát protiprávně zadržoval), a není jej proto možné (také dle mínění žalobce) započítat rovněž na zadostiučinění za žalobci vzniklou nemajetkovou újmu. Odvolací soud se tímto postupem neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, z níž vyplývá, že předmětem kompenzace úrokem podle § 254 odst. 6 daňového řádu ve znění účinném do 31. 12. 2020 (nebo podle § 251d daňového řádu ve znění účinném od 1. 1. 2021) mohla být jak náhrada majetkové újmy (škody), tak i nemajetkové újmy, přičemž z řešení přijatého v jeho rozhodnutích se nikterak nepodává, že by předmětem započtení mohla být buď jen škoda, nebo jen nemajetková újma (srovnej samotným dovolatelem citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 30 Cdo 432/2023, nebo též usnesení ze dne 18. 12. 2024, č. j. 30 Cdo 2572/2024).
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 11. 2025
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu