Plný text
30 Cdo 3080/2025-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobkyně CHEDYK s.r.o., IČO 27249051, se sídlem v Praze 6, Závěrka 414/18, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 153, proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o zaplacení 22 143 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 148/2024, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2025, č. j. 14 Co 188/2025-95, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 24 321 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 10. 10. 2024 do zaplacení z titulu náhrady škody odpovídající nákladům, které vynaložila na své právní zastoupení v přestupkovém řízení, jež bylo proti žalobkyni vedeno, načež bylo zastaveno s tím, že spáchání skutku, který byl žalobkyni kladen za vinu, nebylo prokázáno.
2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 2. 2025, č. j. 26 C 148/2024-65, řízení v části týkající se úroku z prodlení z částky 24 321 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 10. 10. 2024 do 16. 10. 2024 zastavil (výrok I) a dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 22 143 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 17. 10. 2024 do zaplacení (výrok II), přičemž ve zbývající částce 2 178 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 17. 10. 2024 do zaplacení žalobu zamítl (výrok III) a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení (výrok IV).
3. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací poté v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé II změnil tak, že žalobu zamítl též ohledně částky 22 143 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
4. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním, které dle svého obsahu směřovalo do jeho výroku o věci samé. Toto dovolání však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
5. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
8. Jak bylo uvedeno, dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o nároku vyčísleném na částku 22 143 Kč s příslušenstvím, který je tak jediným předmětem dovolacího řízení. Dovolání tedy není podle citovaného § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. objektivně přípustné, neboť výše předmětného nároku, který není nárokem vycházejícím ze vztahu ze spotřebitelských smluv ani z pracovněprávního vztahu, nepřesahuje částku 50 000 Kč.
9. Nejvyšší soud proto podané dovolání odmítl.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 12. 2025
Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu