Plný text
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce I. H., zemřelého, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 2 426 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 27/2023, o dovolání E. H., zastoupené Mgr. Vilémem Burianem, advokátem, se sídlem v Chomutově, Nerudova 18/15, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 20 Co 201/2024-210, takto:
I. Řízení o dovolání Evy Hekové proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 3. 2024, č. j. 20 C 27/2023-192, se zastavuje.
II. Ve zbylém rozsahu se dovolání Evy Hekové odmítá
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 3. 2024, č. j. 20 C 27/2023-192, částečně zastavil řízení co do zaplacení částky 36 000 Kč (výrok I), rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci ve výši 2 000 Kč (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 56 950 Kč (výrok III), zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 333 050 Kč (výrok IV) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně podala v celém rozsahu dovolání E. H., manželka žalobce I. H., narozeného dne XY a zemřelého dne XY, zastoupená advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). E. H. však svým dovoláním výslovně napadá nejen rozsudek odvolacího soudu, ale i rozsudek soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání E. H. proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 243b o. s. ř. ve spojení s § 104 odst. 1 větou první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Ve zbylém rozsahu, v němž dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání E. H. odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 243c odst. 3 věty první o. s. ř., neboť bylo podáno osobou neoprávněnou.
Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.
Podle § 243c odst. 3 věty první o. s. ř. ustanovení § 218 písm. b), § 218a, § 224 odst. 1 a 2 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně.
Dovolání je oprávněn podat toliko účastník řízení (srov. § 240 odst. 1 větu první o. s. ř.). Právní nástupce účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení, se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení o procesním nástupnictví podle § 107 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2348/2012).
Podle § 107 odst. 2 o. s. ř. ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.
Vzhledem k tomu, že žalobce zemřel dne 11. 10. 2024, tedy poté, co bylo odvolací řízení pravomocně skončeno, ale ještě předtím, než bylo podáno dovolání (a tedy zahájeno dovolací řízení), nerozhodoval o tom, s kým bude v řízení pokračováno, ani soud prvního stupně ani soud odvolací. Dovolací soud k vydání usnesení podle § 107 o. s. ř. není v daném případě oprávněn, neboť ke ztrátě způsobilosti žalobce být účastníkem řízení nedošlo za dovolacího řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2006, sp. zn. 32 Odo 263/2006, ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1361/2011, či ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3469/2010, jež jsou veřejnosti dostupná na www.nsoud.cz).
Dovolací soud proto vyzval E. H., narozenou XY, bytem v XY, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy doložila, že je pokračováno v řízení o pozůstalosti po I. H. s tím, že bude-li v uvedené lhůtě doloženo, že v řízení o pozůstalosti je pokračováno, soud vyčká jeho skončení, respektive, zda v něm bude vydáno rozhodnutí, z něhož by vyplývalo právní nástupnictví E. H., tedy, že ve smyslu § 243b o. s. ř. ve spojení s § 107 odst. 2 o. s. ř. vstoupila do práv zemřelého I. H., o která v řízení šlo.
V reakci na danou výzvu právní zástupce E. H. doložil usnesení ze dne 19. 11. 2024, č. j. 35 D 1113/2024-24, kterým bylo řízení o pozůstalosti po zemřelém I. H. zastaveno, neboť zemřelý nezanechal žádný majetek. Jelikož z tohoto usnesení právní nástupnictví E. H. po jejím zemřelém manželovi I. H. nevyplývá a dovolací soud si v tomto řízení není oprávněn otázku právního nástupnictví (dědictví) vyřešit jako otázku předběžnou sám, Nejvyšší soud dovolání E. H. odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 243c odst. 3 věty první o. s. ř., neboť bylo podáno osobou neoprávněnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3804/2008, a taktéž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2023, sp. zn. 24 Cdo 3516/2023).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 7. 2025
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu